Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 745/20

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Jaromíra Jirsy a Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Lýdie Burkettové, zastoupené JUDr. Martinem Kölblem, advokátem sídlem Štěpánská 39, Praha 1, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 10. 2019, č. j. -249, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2020, č. j. -263, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 12. 3. 2020 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 13. 5. 2019, č. j. -225, bylo rozhodnuto o návrhu stěžovatelky tak, že se nahrazuje vůle České republiky - Státního pozemkového úřadu uzavřít se stěžovatelkou dohodu o bezúplatném převodu blíže určeného pozemku, a to dle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. K odvolání povinné byl ústavní stížností napadeným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že se žaloba zamítá. Následně podané dovolání bylo Nejvyšším soudem odmítnuto. Z jeho odůvodnění se mimo jiné podává, že dovolání bylo odmítnuto dle ustanovení , ve znění účinném od 30. 9. 2017. Nejvyšší soud stěžovatelce v napadeném usnesení vytkl, že předložené dovolání neobsahuje uvedení toho, v čem stěžovatelka spatřuje přípustnost dovolání. Absence této obligatorní náležitosti přitom představuje vadu podání, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Ústavní soud přezkoumal obsah napadeného usnesení Nejvyššího soudu a pochybení v něm nenalezl. Ostatně ani sama stěžovatelka ve své ústavní stížnosti nezpochybnila samotný závěr Nejvyššího soudu stran nedostatků dovolání.

Stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. obsahuje mimo jiné tento závěr: "Jestliže stěžovatelovo dovolání neobsahovalo předepsané vymezení přípustnosti dovolání, a tudíž nebylo možno v dovolacím řízení pokračovat, nevyčerpal stěžovatel efektivně procesní prostředek k ochraně svého práva ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). S ohledem na , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je tedy v těchto případech nutno považovat ústavní stížnost v části mířící proti rozhodnutím soudů prvního a druhého stupně za nepřípustnou podle , o Ústavním soudu, ve znění ".

Z výše uvedeného plyne, že stěžovatelka nevyčerpala efektivně všechny procesní prostředky a z toho důvodu Ústavní soud předmětnou ústavní stížnost odmítl ve vztahu k rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 10. 2019, č. j. -249, pro nepřípustnost [ ] a ve vztahu k napadenému usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2020, č. j. -263, pro zjevnou neopodstatněnost [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. března 2020

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu