Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 4103/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti Jany Stančekové, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. srpna 2019 č. j. -242, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti EKOSPOL, a. s., sídlem Dukelských hrdinů 747/19, Praha 7 - Holešovice, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Stěžovatelka se blanketní ústavní stížností ze dne 20. 12. 2019 domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž bylo dovolací řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku.

2. Ústavní stížnost trpěla řadou formálních a obsahových nedostatků [viz , , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")], zejména však stěžovatelka nebyla pro řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem (viz , ). Ústavní soud proto dopisem ze dne 7. 1. 2020 stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení vady svého návrhu odstranila, a zároveň ji poučil o následcích jejich neodstranění. Připojil též poučení, že Ústavní soud advokáty stěžovatelům nepřiděluje a že v případě potíží s obstaráním právního zastoupení se stěžovatelka může obrátit na Českou advokátní komoru. Výzva byla stěžovatelce, resp. osobě, kterou stěžovatelka zmocnila pro převzetí zásilky, doručena dne 12. 2. 2020.

3. Dne 11. 3. 2020 obdržel Ústavní soud přípis stěžovatelky se žádostí o prodloužení lhůty k odstranění vad a doplnění jejího podání. Stěžovatelka v něm poukázala též na složitou životní situaci, kdy se stará o nemocného otce, přičemž deklarovala, že o této skutečnosti doloží potvrzení. Ústavnímu soudu pak předložila potvrzení ze dne 12. 7. 2019 vystavené praktickým lékařem MUDr. Pavlem Hauptvoglem, z něhož se podává, že zdravotní stav pana Viliama Stančeka aktuálně vyžaduje ošetřování jeho dcerou - stěžovatelkou.

4. Ústavní soud žádosti stěžovatelky o prodloužení lhůty k odstranění vad podání z níže uvedených důvodů nevyhověl. V prvé řadě je třeba zdůraznit, že další prodlužování lhůty by vedlo k nerespektování a popírání rovnosti v právech ostatních navrhovatelů obracejících se na Ústavní soud v zákonných lhůtách.

5. Z úřední činnosti je navíc Ústavnímu soudu známo, že stěžovatelka se na Ústavní soud opakovaně obracela s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami, přičemž na tyto nedostatky byla vždy upozorňována s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti. Stalo se tak např. ve věcech vedených pod

sp. zn.

a

sp. zn.

(všechna zde citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), v nichž byly její ústavní stížnosti rovněž odmítnuty pro neodstranění vad. Své žádosti o prodloužení lhůty k odstranění vad z důvodu nemožnosti obstarat si advokáta pro zastupování před Ústavním soudem pak stěžovatelka zdůvodňuje vždy stejným argumentem, a to nutností péče o svého nemocného otce. To sice v nyní posuzované věci stěžovatelka doložila potvrzením praktického lékaře, které je však více než osm měsíců staré, a proto lze mít důvodné pochybnosti o jeho aktuálnosti.

6. Ústavní soud má za to, že stanovená lhůta dvou měsíců k podání ústavní stížnosti a následná doba více než tří měsíců od podání ústavní stížnosti do vydání rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí ústavní stížnosti stěžovatelky v situaci, kdy si je stěžovatelka dostatečně vědoma náležitostí, které musí ústavní stížnost splňovat, a to včetně povinného zastoupení advokátem, poskytly stěžovatelce i přes její osobní problémy dostatečný prostor k odstranění vad.

7. Z výše uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků předmětnou ústavní stížnosti odmítl podle pro neodstraněné vady.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. března 2020

Jiří Zemánek v. r.

předseda senátu