Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 862/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti Martiny Fořtové, zastoupené Mgr. Lukášem Jirsou, advokátem, sídlem Karlovo náměstí 288/17, Praha 2 - Nové Město, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. ledna 2020 č. j. -134, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a České republiky - České správy sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 1292/25, Praha 5 - Smíchov, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka podanou ústavní stížností napadla v záhlaví uvedený rozsudek Nejvyššího soudu a požadovala jeho zrušení namítajíc porušení jejího práva na soudní ochranu dle d. K porušení tohoto základního práva mělo podle názoru stěžovatelky dojít tím, že Nejvyšší soud při rozhodování o dovolání vedlejší účastnice (v řízení před obecnými soudy v postavení žalované) dostatečně nerespektoval právní úpravu dovolacích důvodů podle a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen "obč. soudní řád"). Pozn. Z textu ústavní stížnosti (část III.) plyne, že stěžovatelka nedostatečně odlišuje předpoklady přípustnosti dovolání podle obč. soudního řádu a dovolací důvod podle a 3 obč. soudního řádu.

2. Z předložených podkladů se podává, že stěžovatelka se u Obvodního soudu pro Prahu 5 (dále jen "obvodní soud") žalobou vůči vedlejší účastnici domáhala zaplacení částky 201 629 Kč. Obvodní soud rozsudkem ze dne 16. 11. 2018 č. j. -83 řízení částečně zastavil, částečně žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Rozsudek obvodního soudu stěžovatelka napadla odvoláním, na jehož základě Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") rozsudkem ze dne 7. 5. 2019 č. j. -104 změnil zamítavý výrok rozsudku obvodního soudu a uložil vedlejší účastnici povinnost zaplatit stěžovatelce částku 141 735 Kč (současně rozhodl o náhradě nákladů řízení). Proti rozsudku městského soudu podala vedlejší účastnice dovolání, které Nejvyšší soud shledal přípustným a opodstatněným, a proto rozsudkem ze dne 8. 1. 2020 č. j. -134 zrušil rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

3. Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje procesní a obsahové podmínky stanovené zákonem, dospěl Ústavní soud k závěru, že stěžovatelka dosud nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje. Jde tedy o ústavní stížnost nepřípustnou podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), neboť jak vyplývá z výroku napadeného rozsudku, Nejvyšší soud zrušil předcházející rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

4. Ústavní soud je při svém rozhodování podle y vázán pravidly řízení podle . Podle tohoto zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Samotná existence pravomocného rozhodnutí ještě splnění této podmínky nezaručuje, pokud řízení ve věci samé dále pokračuje. V řízení o stěžovatelčině žalobě Nejvyšší soud vrátil věc městskému soudu podle věta první obč. soudního řádu; řízení tak dále pokračuje a stěžovatelka má k dispozici zákonné prostředky, kterými může napadnout případné pro ni nepříznivé rozhodnutí.

5. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj podle a odst. l písm. e) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. března 2020

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj