Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 428/20

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce Jaromíra Jirsy a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti Miroslava Brože, zastoupeného JUDr. Renatou Veseckou, Ph.D., advokátkou, sídlem Balbínova 223/5, Praha 2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2019 č. j. -532, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 3. 2019 č. j. -498, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 4. 2019 č. j. -506 a proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 26. 6. 2018 č. j. -396, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť se domnívá, že jimi došlo k porušení jeho práv zaručených d.

Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiloženého spisového materiálu, žalobou podanou u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě se žalobkyně po částečném zpětvzetí domáhala po stěžovateli jako žalovaném zaplacení 3 930 000 Kč s příslušenstvím jakožto dluhu plynoucího ze smluv o půjčce. Ústavní stížností napadeným rozsudkem Okresní soud v Havlíčkově Brodě žalobě vyhověl. Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací prvostupňové rozhodnutí ústavní stížností napadeným rozsudkem co do výroku ve věci samé potvrdil. Nejvyšší soud ústavní stížností napadeným usnesením odmítl stěžovatelovo dovolání pro nepřípustnost.

Stěžovatel ústavní stížnost zaměřuje na zpochybnění znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, resp. jeho doplňku. I na jejich základě totiž okresní soud dospěl k závěru, že stěžovatel byl stranou smluv o půjčce. Stěžovatel znalecký posudek považuje za nepřezkoumatelný, pročež jej údajně nebylo možno použít jako podklad pro napadená rozhodnutí.

Konkrétně stěžovatel posudku vyčítá, že je v něm při vyslovování závěrů odkazováno souhrnně na srovnávací materiál, aniž by byl určen konkrétní srovnávací podpis, se kterým jsou sporné podpisy srovnávány. Podle stěžovatele znalec nejenže neuvedl, z jakých konkrétních podpisů vycházel, ale ani kdo mu konkrétní dokumenty předložil a zda je měl k dispozici v kopii, nebo v originále. Znalec údajně ve znaleckém posudku nezmiňuje žádnou relevantní metodiku, navíc stěžovatele nikdy neviděl se podepisovat, u stěžovatele ani nebyla provedena zkouška písma. Konečně, znalec nezkoumal možnost mechanického padělání, což údajně ani zkoumat nemohl, neboť je to možné jen u originálu sporného podpisu.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti ( y) a není součástí soustavy obecných soudů, jimž primárně náleží výklad podústavních předpisů i hodnocení důkazů a zjišťování skutkového stavu. Není tak zásadně úkolem Ústavního soudu, aby přezkoumával kvalitu znaleckého posudku vypracovaného v řízení před soudy a řešil jednotlivé dílčí námitky, které proti němu stěžovatel vznáší. Je zejména na nalézacím soudu, aby posoudil, zda posudek má potřebné náležitosti a je pro účely zjištění skutkového stavu v konkrétním řízení použitelný, či nikoli.

V posuzované věci nalézací soud znalecký posudek použitelným shledal a odvolací soud následně reagoval i na jednotlivé výhrady, které stěžovatel vůči znaleckému posudku vznesl. Ústavní soud proto na odůvodnění odvolacího soudu pro stručnost odkazuje, přičemž odkázat je možno i na odůvodnění nalézacího soudu, který logicky a přesvědčivě vysvětlil, proč dospěl k závěru, že stěžovatel byl stranou předmětných smluv, i za situace, kdy u některých podpisů nemohla být znalcem konstatována stoprocentní jistota pravosti.

Toliko pro úplnost lze poznamenat, že znalecký posudek i jeho doplnění obsahují informaci o tom, jaký srovnávací materiál byl použit, a to v jednotlivých ukázkách i uvedením konkrétních podpisů. V doplňku znaleckého posudku je také uvedeno, že u podpisů v ověřovacích knihách nebyly zjištěny stopy technického padělání. V rámci ústního jednání pak znalec opakovaně vysvětlil, proč mohl pro srovnání použít kopie i originály srovnávacích podpisů, jakož i proč nepovažoval za nutné či vhodné provádět zkoušku stěžovatelova písma. Celkově znalecký posudek nejeví prima facie známky nepřezkoumatelnosti a je z něj patrné, proč a na základě jakých skutečností a postupů znalec své závěry učinil, což je v podstatě vše, čím se může Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti vzhledem ke svému výše vysvětlenému postavení v tomto směru zabývat.

Z uvedených důvodů Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. března 2020

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu