Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 629/20

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce Tomáše Lichovníka a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti stěžovatelky Fotbalové asociace České republiky, se sídlem v Praze 6, Atletická 2474/8, zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. -446 ze dne 4. 12. 2019, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a spolku BOHEMIANS PRAHA, se sídlem v Praze 9, Lovosická 559/32, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Vykonatelnost usnesení Městského soudu v Praze č. j. -446 ze dne 4. 12. 2019 se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. .

Odůvodnění:

1. Ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen „nalézací soud“) pod sp. zn. se vedlejší účastník domáhá náhrady škody ve výši 51 000 000 Kč s příslušenstvím. Spor nalézací soud projednává od roku 2007 a ve věci dosud nebylo rozhodnuto. Na den 11. 11. 2019 bylo nalézacím soudem nařízeno ústní jednání. Zástupce vedlejšího účastníka dne 5. 11. 2019 nahlédl do příslušného soudního spisu a při nahlédnutí v něm nalezl koncept zamítavého rozhodnutí v projednávané věci, který byl datovaný 7. 3. 2019; zároveň byla ve spise založena kopie e-mailu ze dne 10. 4. 2019 adresovaného soudkyni JUDr. Jaroslavě Novotné z e-mailové adresy XXX, který obsahoval rešerši článků informujících o klubu BOHEMINAS PRAHA. Vedlejší účastník proto dne 5. 11. 2019 vznesl námitku podjatosti soudkyně nalézacího soudu JUDr. Jaroslavy Novotné.

2. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) napadeným usnesením rozhodl, že soudkyně nalézacího soudu JUDr. Jaroslava Novotná je vyloučena z projednávání a rozhodování předmětné věci. Podle městského soudu je námitka podjatosti důvodná, neboť jsou dány závažné skutečnosti spočívající v pochybení projednávající soudkyně při práci se spisem, a to konkrétně: 1) dne 8. 3. 2019 nebyl k dispozici při objednaném nahlížení kompletní spis; 2) ve spise je založen koncept rozsudku ve věci samé obsahující zamítavý výrok, datum a rovněž ručně psané poznámky; a 3) součástí spisu se stala i soukromá e-mailová zpráva obsahující rešerši článků týkajících se sporů vedlejšího účastníka, pročež soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání, má nepřípustný poměr k věci.

3. Právně zastoupená stěžovatelka spojila svou včas podanou ústavní stížnost splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení.

4. Stěžovatelka namítá, že napadené usnesení hrubě porušilo její právo na zákonného soudce podle d. Podle stěžovatelky je neúčelné, aby řízení dále pokračovalo do doby, než o ústavní stížnosti Ústavní soud rozhodne; předmětné soudní řízení by totiž na základě napadeného usnesení muselo být projednáno novým soudcem, jehož povinností bude nejenom se s věcí důkladně seznámit, ale především zopakovat provedené dokazování. Podle stěžovatelky jsou všechny podmínky pro odložení vykonatelnosti splněny.

5. Ústavní soud může podle na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

6. Ústavní soud dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci zákonné podmínky pro odložení vykonatelnosti naplněny jsou; odložení výkonu předmětného usnesení není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Do doby, než bude i Ústavním soudem (definitivně) rozhodnuto, který soudce má věc dále projednávat a rozhodovat jako soudce zákonný, není účelné, aby se „nový“ soudce podrobněji věcí zabýval a činil procesní úkony. Riziko provedení neúčelných procesních kroků „nového“ soudce je ve vztahu k prodloužení délky řízení o dobu rozhodnutí o ústavní stížnosti zjevně větší, a to zejména s ohledem na již nyní mnohaletou délku celého řízení.

7. Senát Ústavního soudu proto návrhu na odklad vykonatelností podle vyhověl, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. března 2020

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu