Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 4070/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Mariny Varšavské, právně zastoupené JUDr. Milanem Hulíkem, Ph.D., advokátem se sídlem Bolzanova 1, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019 č. j. sp. zn. , "rozhodnutí" Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2018 sp. zn. a "rozhodnutí" Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. 3. 2018 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavnímu soudu byl doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Stěžovatelka navrhuje zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů, neboť má patrně za to, že byla porušena její blíže nespecifikována základní práva.

2. Podání ze dne 18. 12. 2019 nesplňovalo - navzdory právnímu zastoupení stěžovatelky advokátem - ani základní formální a obsahové náležitosti ústavní stížnosti, které stanovuje . Předmětné podání mimo jiné neobsahovalo pravdivé, resp. jakékoliv vylíčení rozhodujících skutečností nebo označení důkazů, jichž se stěžovatelka domáhá ( ), nebyla k němu přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, který měla stěžovatelka k dispozici ( ). Stěžovatelčinu ústavní stížnost tvořily pouhé dva úsečné odstavce textu, z nichž jeden pouze parafrázoval důvod, pro nějž Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatelky, a druhý obsahoval toliko jednověté tvrzení, že došlo k porušení základních občanských práv stěžovatelky podle d, a návrh na zrušení usnesení Nejvyššího soudu.

3. Ústavní soud proto vyzval stěžovatelku prostřednictvím jejího advokáta k odstranění vytýkaných vad podání ve lhůtě 15 dnů od dne doručení výzvy. Předmětná výzva k odstranění vad podání byla právnímu zástupci stěžovatelky doručena dne 19. 2. 2020 do datové schránky. V reakci na to bylo dne 4. 3. 2020 Ústavnímu soudu doručeno doplnění ústavní stížnosti, které však opět neobsahovalo ani pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností a označení důkazů, jichž se stěžovatelka domáhá ( ), ani kopii rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, který měla stěžovatelka k dispozici ( ), příp. také dalších napadených rozhodnutí. Stěžovatelka tudíž do dnešního dne neodstranila vytýkané vady podání, ač lhůta k jejich odstranění uplynula již dne 5. 3. 2020.

4. Závěrem Ústavní soud dodává, že ústavní stížnost ze dne 18. 12. 2019 i její doplnění ze dne 4. 3. 2020 se pohybují přinejmenším na samé hranici srozumitelnosti, určitosti a vnitřní nerozpornosti. Jednotlivé části těchto úsečných podání na sebe logicky nenavazují, není z nich patrno, čeho se týkají nebo co sledují, a není zřejmé, z čeho stěžovatelka a její právní zástupce dovozují tam obsažené závěry a tvrzení. Za účelem předcházení těmto situacím byla v ( až 31) stanovena podmínka povinného zastoupení fyzické osoby advokátem, přičemž tento požadavek vychází z předpokladu, že advokáti jsou s to poskytnout stěžovatelům právní služby na náležité odborné úrovni a potažmo efektivně hájit jejich práva. V nyní posuzované věci k tomu nicméně nedošlo.

5. Ústavní soud proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl nyní posuzovanou ústavní stížnost podle .

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. března 2020

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj