Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 461/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatele P. P., zastoupeného Mgr. Danem Modlitbou, advokátem, sídlem K Horoměřicům 584/10, Praha 6, proti I. výroku usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. listopadu 2018 č. j. -49, rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. června 2018 č. j. -2399 a rozsudku Okresního soudu v Lounech ze dne 12. prosince 2017 č. j. -2271, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okresního soudu v Lounech, jako účastníků řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství, Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem a Okresního státního zastupitelství v Lounech, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. a) y se stěžovatel domáhal zrušení v návrhu specifikovaných výroků v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro porušení d (dále jen " ").

2. Stěžovatel byl rozsudkem Okresního soudu v Lounech (dále jen "okresní soud") shledán vinným ze spáchání zločinu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle a 3 . Stěžovateli byl uložen souhrnný trest odnětí svobody ve výměře tří let, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu pěti let, jakož i další tresty a povinnost k náhradě škody v průběhu zkušební doby. Společně se stěžovatelem byla odsouzena taktéž obchodní společnost Heavy Machinery Services, a. s.

3. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") k odvolání státního zástupce v neprospěch stěžovatele proti výroku o trestu zrušil výrok o trestu a stěžovatele odsoudil k souhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře tří let, přičemž pro výkon trestu byl stěžovatel zařazen do věznice s ostrahou. Stěžovateli byly rozsudkem uloženy i další tresty.

4. Dovolání stěžovatele bylo Nejvyšším soudem podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu odmítnuto.

II.

Argumentace stěžovatele

5. Stěžovatel rozporuje názor vyslovený Nejvyšším soudem v napadeném usnesení, že jestliže nepodal odvolání, není oprávněn podat ani dovolání. Brojí i proti výroku krajského soudu o trestu odnětí svobody, který byl stěžovateli krajským soudem uložen k nepodmíněnému výkonu ve věznici s ostrahou.

6. Stěžovatel uvádí, že byl odsouzen za neuhrazení odvodů v období dvou měsíců před zahájením insolvenčního řízení, přičemž v tomto období již obchodní společnost X, byla předlužená. Kdyby stěžovatel z peněz jmenované společnosti uhradil odvody, zvýhodnil by tím příjemce odvodů na úkor ostatních věřitelů, čímž by se dopustil trestného činu podle . Stěžovatel byl shledán vinným taktéž za nezaplacení odvodů se splatností v listopadu 2013, kdy však již na jmenovanou společnost dopadaly účinky zahájení insolvenčního řízení a stěžovateli je tak kladeno za vinu, že neporušil zákaz úhrady pohledávek plynoucí z .

7. Stěžovatel namítá existenci tzv. extrémního rozporu mezi zjištěným skutkovým stavem a právními závěry z něj vyvozenými, čímž došlo k porušení jeho práva podle y.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

8. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány procesní podmínky jejího projednání stanovené .

9. Při zkoumání předpokladů řízení bylo zjištěno, že napadené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2018 č. j. -49 bylo zrušeno nálezem Ústavního soudu ze dne 16. 7. 2019

sp. zn.

.

10. Ústavní soud následně obdržel přípis zaslaný Nejvyšším soudem, z něhož se podává, že usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2019 sp. zn. byly zrušeny v celém rozsahu, tedy i ve vztahu ke stěžovateli, ústavní stížností napadené rozsudky krajského soudu a okresního soudu.

11. Na základě uvedených skutečností Ústavní soud konstatuje, že k projednání ústavní stížnosti není příslušný, neboť není povolán napadená rozhodnutí zrušit podruhé.

12. Ústavní soud proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl dle jako návrh, k jehož projednání není příslušný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. března 2020

JUDr. Radovan Suchánek, v.r.

soudce zpravodaj