Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3952/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatele D. Š., zastoupeného JUDr. Kateřinou Duffkovou, LL.M., advokátkou, sídlem U Dívčích hradů 305/21, Praha 5 - Radlice, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. ledna 2019 č. j. -1178 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. června 2018 č. j. -1028, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníků řízení, a 1) S. S. a 2) nezletilé R. Š., jako vedlejších účastnic řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " "), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro porušení , a d, jakož i , , a Úmluvy o právech dítěte.

2. Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny všechny procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a dospěl k závěru, že tomu tak není.

3. Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

4. Z vlastní úřední činnosti Ústavní soud zjistil, že proti stejným rozhodnutím, které stěžovatel napadá nyní podanou ústavní stížností, podal stejný stěžovatel již dříve ústavní stížnost, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 30. 4. 2019. Ústavní soud ji usnesením ze dne 24. 9. 2019

sp. zn.

(veřejně dostupným v databázi NALUS na http://nalus.usoud.cz) odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

5. V ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2019 č. j. -1178 mu byl doručen dne 1. 3. 2019. Vzhledem k tomu, že nyní posuzovaná Ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu doručena dne 10. 12. 2019, je zřejmé, že se tak stalo až po uplynutí zákonem stanovené lhůty pro její podání (viz ).

6. Stěžovatel v ústavní stížnost uvádí, že Ústavní soud se ve výše uvedeném usnesení

sp. zn.

nevypořádal s argumentací obsaženou v jeho první ústavní stížnosti, když neposuzoval, zda soudy porušily majetkové právo nezletilé. Tímto novým podáním se proto domáhá toho, aby se Ústavní soud věcně zabýval uvedenou ústavní stížností týkající se jmění nezletilé. K uvedené námitce Ústavní soud nemohl přihlédnout, neboť stěžovatel v ústavní stížnosti nemůže uplatňovat námitky proti předchozímu rozhodnutí Ústavního soudu, neboť proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( in fine ), resp. nejsou proti němu k dispozici žádné vnitrostátní opravné prostředky.

7. Proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. února 2020

JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v.r.

soudce zpravodaj