Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 423/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti obchodní společnosti Tiskárna Rentis s.r.o., sídlem Husova 194, Pardubice, zastoupené JUDr. Jiřím Kolaříkem, advokátem, sídlem Škroupova 561, Pardubice, proti usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29. ledna 2020 č. j. -38, za účasti Okresního soudu v Pardubicích, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti ZING trading s.r.o., sídlem Nad Porubkou 1230/1c, Ostrava, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 7. 2. 2020, se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Okresního soudu v Pardubicích (dále jen "okresní soud") ze dne 29. 1. 2020 č. j. -38 z důvodu tvrzeného porušení jejích základních práv a svobod podle a d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a Dodatkového protokolu k Úmluvě. Současně navrhla, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost tohoto usnesení.

2. Napadeným usnesením byl v řízení vedeném u okresního soudu pod sp. zn. zamítnut návrh stěžovatelky, aby tento soud podle spojil věci, které jsou u něj vedeny pod sp. zn. a , ke společnému řízení.

3. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen " ").

4. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na uvážení.

5. Ústavní stížnost tak může zásadně směřovat jen proti rozhodnutím "konečným", tj. rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon poskytuje k ochraně práva. Úkolem Ústavního soudu totiž není měnit či napravovat případná, ať již tvrzená či skutečná pochybení obecných soudů v dosud neskončeném řízení, nýbrž je zásadně povolán k posouzení, zda po pravomocném skončení věci obstojí řízení a jeho výsledek v rovině ústavněprávní jako celek.

6. Splnění podmínky "konečného" rozhodnutí lze připustit i v případě nemeritorních rozhodnutí, avšak pouze za předpokladu, že jsou způsobilá bezprostředně a citelně zasáhnout do základních práv stěžovatele a zároveň tvoří samostatnou uzavřenou součást řízení, přestože řízení ve věci samé dosud neskončilo [např. nález ze dne 12. 1. 2005

sp. zn.

(N 6/36 SbNU 53) nebo stanovisko pléna ze dne 23. 4. 2013 sp. zn. (ST 35/69 SbNU 859; 124/2013 Sb.)]

7. V dané věci ústavní stížnost směřuje proti usnesení okresního soudu, kterým nebylo vyhověno návrhu stěžovatelky na spojení věcí ke společnému řízení podle . Toto rozhodnutí však nelze považovat za rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon poskytuje stěžovateli k ochraně jeho práva, neboť jde pouze o rozhodnutí procesní povahy. Případné námitky týkající se nehospodárnosti postupu soudu může stěžovatel uplatnit v dalším řízení, a to zejména v souvislosti s rozhodováním o náhradě nákladů řízení [např. nález ze dne 7. 6. 2011

sp. zn.

(N 108/61 SbNU 609) nebo nález ze dne 16. 7. 2015

sp. zn.

(N 129/78 SbNU 51)].

8. Z těchto důvodů rozhodl Ústavní soud podle o odmítnutí ústavní stížnosti stěžovatelky jako nepřípustné. Tím se stal bezpředmětným její návrh na odložení vykonatelnosti napadeného usnesení podle , pročež o něm Ústavní soud již samostatně nerozhodoval.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. února 2020

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj