Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 152/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Valentýna Plzáka, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2019 č. j. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavnímu soudu byl doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Stěžovatel navrhuje zrušení v záhlaví citovaného usnesení Nejvyššího správního soudu, jímž byla stěžovatelova kasační stížnost odmítnuta pro opožděnost.

2. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je nutno posoudit, zda stěžovatelův návrh splňuje náležitosti stanovené . Konkrétně Ústavní soud zkoumá zastoupení stěžovatele advokátem v souladu s požadavky plynoucími z až , včasnost podání návrhu ( ), oprávněnost navrhovatele, příslušnost Ústavního soudu k projednání věci a přípustnost návrhu ( a contrario). Jestliže ústavní stížnost trpí odstranitelnými vadami, Ústavní soud zpravidla vyzve stěžovatele k jejich odstranění.

3. Nyní posuzovaná ústavní stížnost trpí řadou formálních i obsahových vad, pro které jí není možné věcně projednat. Stěžovatel především není zastoupen advokátem ( ). O formálních náležitostech a podmínkách projednatelnosti ústavní stížnosti, včetně nutnosti právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem již od samého počátku, a o následcích neodstranění vytýkaných vad ve stanovené lhůtě byl stěžovatel v minulosti již mnohokrát poučen (srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 6. 4. 2017; usnesení

sp. zn.

ze dne 28. 2. 2017; usnesení

sp. zn.

ze dne 16. 5. 2017). Navzdory tomu však nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti.

4. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání je totiž především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem. A proto lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli informaci, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.

5. Ústavní soud se proto - podobně jako v případě některých předchozích ústavních stížností stěžovatele (srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 14. 6. 2019; usnesení

sp. zn.

ze dne 21. 5. 2019; usnesení

sp. zn.

ze dne 7. 11. 2018) - uchýlil k přiměřené aplikaci a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl pro vady, aniž by stěžovatele i v této konkrétní věci vyzýval k odstranění vad podání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. února 2020

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj