Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 73/20

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti Z. M. N. a nezletilého M. V. M., obou zastoupených Mgr. Markétou Chudáčkovou, advokátkou, se sídlem Praha l, V Jirchářích 4, jíž se stěžovatelka domáhá, aby Ústavní soud konstatoval porušení základních práv stěžovatelů a přikázal policejnímu orgánu a jeho zaměstnancům, aby se stěžovatelce a jejímu synovi omluvili, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

1. Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti uvedla, že podala orgánům činným v trestním řízení trestní oznámení na pana V. M. V rámci prověřování trestního oznámení bylo vyšetřovatelem zadáno provedení vyšetření nezletilého A. M. (dříve F.) z titulu jejího postavení zaměstnance Krajského ředitelství Policie hlavního města Prahy za účelem zjištění, zda dochází ke zneužívání či jiné formě poškozování dítěte otcem. Příslušný policejní komisař podle stěžovatelky sdělil část zprávy o vyšetření nezletilého příslušnému orgánu sociálně právní ochrany dětí (dále jen "OSPOD"). Stěžovatelka se domnívá, že tímto postupem, jímž zjistil OSPOD stěžovatelčinu diagnózu došlo k zásahu do jejích práv. Stěžovatelka namítá porušení a , d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Stěžovatelka ve svém návrhu požaduje, aby Ústavní soud konstatoval porušení výše uvedených práv stěžovatelů, které by mělo spočívat v nezákonném jednání nezákonném jednáním Policie ČR a jejích příslušníků, a přikáže policejnímu orgánu, aby se za své nezákonné jednání stěžovatelům písemně omluvil a tuto omluvu zveřejnil na úředních deskách Obvodního soudu pro Prahu 1 a Městského soudu v Praze (pracoviště Spálená) po dobu 30 dnů a zároveň ji zaslal k založení do opatrovnického spisu.

3. Ústavní soud ještě před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

4. Ústavní stížnost dle písm. d) y tvoří procesní prostředek k ochraně subjektivních základních práv a svobod individuálního stěžovatele, které jsou garantovány ústavním pořádkem. Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba proti pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, proti opatřením nebo jiným zásahům orgánu veřejné moci, jimž bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ústavní soud je v souladu se podle oprávněn buď zrušit napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo jestliže porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody spočívalo v jiném zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, zakázat tomuto orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval, a přikázat mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením.

5. Z uvedeného rozsahu kompetencí Ústavního soudu plyne, že Ústavnímu soudu nepřísluší ukládat orgánům veřejné moci či jejich zaměstnancům nebo příslušníkům povinnost omluvit se účastníkům řízení za své jednání. To je případně kompetencí obecných soudů.

6. Podle soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Jak již bylo výše uvedeno, ani z y, ani ze neplyne kompetence Ústavního soudu ukládat orgánům veřejné moci či jejich zaměstnancům nebo příslušníkům omluvit se účastníkům řízení za své jednání.

7. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud soudkyní zpravodajkou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. ledna 2020

Kateřina Šimáčková v. r.

soudkyně zpravodajka