Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2301/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti 1/ V. M. a 2/ nezletilého L. N. R., zastoupeného zákonnou zástupkyní V. M., obou právně zastoupených Mgr. Barborou Gaveau, LL.M., advokátkou, se sídlem Stroupežnického 525/20, Praha 5, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. dubna 2019 č. j. -3799 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23. října 2018 č. j. -2970, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Předchozí průběh řízení a vymezení věci

1. Ústavnímu soudu byla dne 15. 7. 2019 doručena ústavní stížnost stěžovatelů, doplněná podáními ze dne 17. 7. 2019, 23. 7. 2019, 18. 11. 2019, 19. 11. 2019, 18. 12. 2019 a 20. 12. 2019, ve které podle ustanovení a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), navrhovali zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.

2. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. , vyžádaného Ústavním soudem v souvislosti s řízením vedeným pod

sp. zn.

, bylo zjištěno, že prvá stěžovatelka proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2019 č. j. -3799 podala dne 15. 7. 2019 dovolání (č. listu 3863).

II.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

3. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené .

4. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

5. V citovaných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost představuje krajní prostředek k ochraně práva nastupující až tehdy, jestliže náprava před jinými orgány veřejné moci již není standardním postupem možná [srov. nález

sp. zn.

ze dne 13. 7. 2000 (N 111/19 SbNU 79).

6. Ústavní soud dovodil, že v nyní posuzovaném případě se jedná o nepřípustnou ústavní stížnost, jelikož je věcí samotného Nejvyššího soudu, zda podané dovolání shledá přípustným a teprve poté je ze strany stěžovatelů namístě zvážit případné podání ústavní stížnosti. Je věcí výhradně Nejvyššího soudu, do jehož kompetence v této procesní situaci nemůže Ústavní soud nijak zasahovat, jakým způsobem dovolání prvé stěžovatelky (v závislosti na jeho obsahu, k němuž nyní Ústavní soud samozřejmě není oprávněn se jakkoliv vyjadřovat) posoudí.

7. S ohledem na skutečnost, že řízení ve věci nebylo skončeno napadeným rozhodnutím Městského soudu v Praze, nýbrž stále pokračuje, nedošlo dosud k vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práv stěžovatelů, a podaná ústavní stížnost je proto nepřípustná podle ; v dané věci nejsou splněny ani výjimečné předpoklady přijetí ústavní stížnosti vymezené v . K aplikaci této výjimky totiž Ústavní soud přistupuje jen velmi zdrženlivě. Ústavní soud proto konstatuje, že stěžovatelé nedostáli požadavku subsidiarity ústavní stížnosti, tj. před jejím podáním nevyčkali rozhodnutí o podaném dovolání a ústavní stížnost tak podali předčasně.

8. Pro úplnost Ústavní soud uvádí, že odmítnutím této ústavní stížnosti pro nepřípustnost nedochází k vyloučení soudní ochrany proti nyní napadeným rozhodnutím, jelikož podle ustanovení platí, že "byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku."

9. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud proto postupoval podle a předložený návrh odmítl jako nepřípustný ve smyslu téhož zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. ledna 2020

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj