Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 42/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelů obchodní korporace V.D.KUKA, a. s., sídlem Vinohradská 1789/40, Praha 2 - Vinohrady, Ing. Jiřího Černého a PhDr. Václava Matuly, zastoupených Mgr. Barborou Gaveau, LL.M., advokátkou, sídlem Stroupežnického 525/20, Praha 5 - Smíchov, proti závaznému stanovisku Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 5. dubna 2019 č. j. MHMP 620508/2019, za účasti Magistrátu hlavního města Prahy, jako účastníka řízení, a Magdalény Šimkové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelé domáhali, aby bylo zrušeno závazné stanovisko Magistrátu hlavního města Prahy označené v záhlaví, neboť jsou názoru, že jím byly porušeny jejich základní práva a svobody zaručené v , a d. Současně navrhli, aby Ústavní soud jejich ústavní stížnost projednal přednostně dle .

2. Ústavní stížností napadeným závazným stanoviskem Magistrát hlavního města Prahy shledal z hlediska zájmů státní památkové péče jako přípustné provedení stavebních úprav a udržovacích prací (provedení jádrových omítek, staveništního rozvodu osvětlení, odstranění starého schodiště a zbudování nového, dokončení zděných příček, osazení vyrovnávacích stupňů a dalších úprav a prací specifikovaných v závazném stanovisku) na nemovitosti na adrese X, která je nemovitou kulturní památkou.

3. Stěžovatelé uvedli, že jsou majiteli nemovitostí sousedících s nemovitostí, která je ve vlastnictví vedlejší účastnice a jíž se týká napadené závazné stanovisko. Dle jejich tvrzení vedlejší účastnice provádí rozsáhlou rekonstrukci domu zahrnující mimo jiné zásadní změnu jeho konstrukční dispozice, rozšíření půdorysného a výškového ohraničení, vybourání stropů a vnitřních zdí a odstranění odvodňovacích štol. Dále uvedli, že si vedlejší účastnice ke své stavební činnosti přivlastnila nosné konstrukce sousedních budov včetně jejich budovy. Napadené závazné stanovisko je dle jejich názoru v rozporu s dříve vydanými závaznými stanovisky a povoluje zavěšení trámů na železobetonové stropy, které vedlejší účastnice nezákonně umístila do štítové zdi sousedního domu, čímž dochází k jejímu přetěžování. V ústavní stížnosti je obsáhle popisováno, jakého nezákonného jednání se vedlejší účastnice dle názoru stěžovatelů dopustila, a rovněž obsahuje výhrady proti postupu orgánů veřejné moci včetně rozhodnutí správních soudů a správních orgánů ve věci správního rozhodnutí z roku 2011, jímž bylo stěžovatelům nařízeno strpět, aby vedlejší účastnice prováděla udržovací práce na své nemovitosti v nezbytně nutném rozsahu.

4. Předtím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat procesní náležitosti ústavní stížnosti vyžadované , což zahrnuje i posouzení, zda podání splňuje podmínku přípustnosti podle uvedeného zákona. V daném případě shledal, že tomu tak není.

5. Dle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje.

6. Stěžovatelé ústavní stížností napadli závazné stanovisko vydané dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Dle je závazné stanovisko úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Závazná stanoviska dle sama o sobě nezakládají, nemění, neruší nebo závazně neurčují práva nebo povinnosti (rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 8. 2011, č. j. -113, č. 2434/2011 Sb. NSS, bod 51; rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z http://www.nssoud.cz). Zakládat, měnit či rušit práva či povinnosti jsou schopna až konečná správní rozhodnutí, pro jejichž obsah jsou závazná stanoviska určující a v jejichž podobě se závazné stanovisko projevuje, resp. může projevit.

7. Závazné stanovisko napadené ústavní stížností se vyjadřuje z hlediska zájmů státní památkové péče k přípustnosti provedení blíže vymezených stavebních úprav a udržovacích prací na nemovitosti, která je kulturní památkou. Z a d) , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že udržovací práce či stavební úpravy na stavbě, která je kulturní památkou, vyžadují stavební povolení nebo souhlas stavebního úřadu s provedením ohlášeného stavebního záměru.

8. Až případně vydané stavební povolení nebo zmíněný souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru jsou způsobilé zasáhnout práva a povinnosti jednotlivců. Teprve na jejich základě by totiž byla vedlejší účastnice oprávněna provést stavební úpravy a udržovací práce uvedené v závazném stanovisku. Aby mohl být kterýkoli z těchto správních aktů vydán, musí to umožňovat obsah závazného stanoviska ( ), které musí stavebník předložit, jak pro získání zmíněného souhlasu, tak pro získání stavebního povolení [ a stavebního zákona ve spojení s , o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů].

9. Jak proti souhlasům s provedením ohlášeného stavebního záměru, tak proti rozhodnutím o odvolání proti rozhodnutí o žádosti o stavební povolení je zajištěna soudní ochrana ve správním soudnictví, a to prostřednictvím žaloby proti rozhodnutí správního orgánu ( a násl. , , ve znění pozdějších předpisů; dále jen " "). K soudní ochraně proti souhlasům vydávaným stavebním úřadem srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2019 č. j. -43 (3931/219 Sb. NSS).

10. Dle platí, že byl-li závazným podkladem přezkoumávaného rozhodnutí jiný úkon správního orgánu, přezkoumá soud k žalobní námitce také jeho zákonnost, není-li jím sám vázán a neumožňuje-li tento zákon žalobci napadnout takový úkon samostatnou žalobou ve správním soudnictví. Tímto způsobem je v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu zajištěn i přezkum závazných stanovisek dle , která byla závazným podkladem žalobou napadeného správního rozhodnutí (viz zmíněné usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. -113, bod 48).

11. Z výše uvedeného vyplývá, že samotným závazným stanoviskem nemohli být stěžovatelé na svých právech či povinnostech dotčeni. K takovému dotčení může dojít až prostřednictvím případného souhlasu s prováděním ohlášeného stavebního záměru či stavebního povolení, pokud by jimi byla umožněna realizace stavebního záměru, jež je schopný zasáhnout je v právech či povinnostech. Proti stavebnímu povolení mohou účastníci podat odvolání, přičemž pamatuje i na situace, kdy odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska. Právní řád stěžovatelům poskytuje možnost obrany prostřednictvím žaloby proti rozhodnutí správního orgánu ( a násl. ) pro případ, že by se obsah ústavní stížností napadeného závazného stanoviska projevil ve správním aktu, který je způsobilý zasáhnout do jejich práv či povinností. V takové žalobě pak lze vznášet i námitky proti závaznému stanovisku. Rozhodnutí správního soudu o této žalobě je možno napadnout kasační stížností ( ).

12. Lze proto shrnout, že žaloba proti rozhodnutí správního orgánu ( a násl. ) a kasační stížnost představují procesní prostředky, které stěžovatelům zákon k ochraně jejich práva poskytuje. Stěžovatelé tyto procesní prostředky nevyčerpali, jejich ústavní stížnost je proto dle nepřípustná.

13. Podanou ústavní stížnost nelze připustit ani dle , jelikož svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelů. Argumentace v ústavní stížnosti je totiž vázána na konkrétní okolnosti věci a nemá zobecňující přesah. Připustit ústavní stížnost nelze ani dle , neboť to je vázáno na existenci průtahů v řízení o podaném procesním prostředku k ochraně práva ve smyslu . Takový prostředek stěžovatelé vůbec nepodali, nelze tak uvažovat o průtazích v řízení o něm.

14. Ústavní stížnost z důvodu její nepřípustnosti soudce zpravodaj odmítl dle ve spojení s .

15. O návrhu na přednostní projednání věci podle nebylo samostatně rozhodováno, neboť mu bylo vyhověno fakticky.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. ledna 2020

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj