Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3675/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci ústavní stížnosti 1/ Václava Dýrynka a 2/ Ing. Jarmily Páclové, obou právně zastoupených JUDr. Zuzanou Kudrnovou, advokátkou se sídlem Žitenice 24, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2019 č. j. -548, rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 10. 2018 č. j. -505 a rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 9. 3. 2018 č. j. -417, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavnímu soudu byl doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Stěžovatelé navrhují zrušení v záhlaví citovaného usnesení Nejvyššího soudu, rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") a Okresního soudu v Litoměřicích (dále jen "okresní soud"), neboť mají za to, že jsou v rozporu s ústavně garantovanými právy stěžovatelů podle , a d.

2. Z ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že stěžovatelé brojí proti soudním rozhodnutím vydaným v řízení o určení vlastnictví k tam specifikovaným nemovitostem (pozemkům). Okresní soud napadeným rozsudkem rozhodl, že vlastníky daných pozemků jsou v tam specifikovaném rozsahu žalobci J. Trnovská a M. Trnovský (výrok I), žalobu na určení, že vlastníky týchž nemovitostí jsou stěžovatele, zamítl (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výroky III a IV). Krajský soud napadeným rozsudkem k odvolání stěžovatelky potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. až IV. ve vztahu ke stěžovatelce a ve výroku I. v plném rozsahu (výrok I); dále rozhodl o nákladech řízení (výrok II). Stěžovatelé podali proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání k Nejvyššímu soudu, jenž jej zamítl (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).

3. Stěžovatelé v ústavní stížnosti rozporují skutková zjištění obecných soudů (zejména stran toho, zda právní předchůdci žalobců drželi po zákonem stanovenou dobu dotčené pozemky nepřetržitě nebo nikoli), označují napadená rozhodnutí za vnitřně rozporná a rozporují proti závěr dovolacího soudu, že v jejich dovolání nebylo náležitě vymezeno, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Stěžovatelé současně požadují, aby bylo rozhodnuto, že k podání ústavní stížnosti došlo již dne 6. 11. 2019, kdy stěžovatelé (resp. jejich právní zástupkyně) podali ústavní stížnost k okresnímu soudu.

4. Ústavní soud nejprve posoudil splnění procesních podmínek podané ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že je opožděná ve smyslu ve spojení s .

5. Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým procesním prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení; a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Podle téhož zákona je řízení zahájeno dnem doručení návrhu Ústavnímu soudu.

6. Z nyní posuzované ústavní stížnosti vyplývá, že posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovatelům k ochraně jejich práva poskytoval, bylo dovolání. Rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání bylo právní zástupkyni stěžovatelů doručeno dle jejího vlastního tvrzení dne 11. 9. 2019. Tímto dnem počala stěžovatelům běžet dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, která marně uplynula dne 11. 11. 2019 (pondělí). Stížnost stěžovatelů byla nicméně Ústavnímu soudu doručena prostřednictvím datové schránky jejich právní zástupkyně až dne 13. 11. 2019, tedy dva dny po lhůtě. Stěžovatelé se snaží "napravit" vzniklou situaci tím, že po Ústavním soudu požadují, aby za den podání ústavní stížnosti určil den jejího podání k okresnímu soudu (6. 11. 2019), nikoli den jejího doručení Ústavnímu soudu (13. 11. 2019). Jelikož ústavní stížnosti se dle platné právní úpravy podávají k Ústavnímu soudu ( ), nikoli k některému z obecných soudů, a zmeškání dvouměsíční lhůty k podání ústavní stížnosti nelze prominout, jejich žádosti nemůže být vyhověno.

7. Na základě výše uvedených důvodů Ústavní soud nyní posuzovanou ústavní stížnost podle mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl jako opožděnou.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. ledna 2020

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj