Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3942/19

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti K. H., t. č. Věznice Rapotice, Náměšť nad Oslavou, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. června 2018 sp. zn. a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 23. března 2018 č. j. -125, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním ze dne 3. 12. 2019 předaným k poštovní přepravě dne 9. 12. 2019, označeným jako "stížnost pro porušení zákona ve všech věcech týkajících se celého případu", se stěžovatel s tvrzením o porušení pravidel spravedlivého procesu domáhal zrušení shora označených rozhodnutí, vydaných v jeho trestní věci. Stěžovatel tvrdil, že je nevinen, namítl konkrétní pochybení v postupu policejního orgánu v průběhu přípravného řízení a chybné hodnocení důkazů v řízení před soudem, uvedl, že Městský soud v Brně při rozhodování o jeho návrhu na povolení obnovy řízení nepostupoval v souladu se zákonem a vyjádřil pochybnosti o jeho nestrannosti. V závěru podání stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud "jeho žádost prozkoumal".

Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti postrádal řadu náležitostí kladených na něj , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), v ustanoveních , a , tj. dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností, nebyla přiložena rozhodnutí o posledním opravném prostředku, zejména však stěžovatel nedoložil právní zastoupení zvláštní písemnou plnou mocí. Ústavní soud však netrval na odstranění vady návrhu, neboť to s ohledem na následující zjištění nepovažoval za efektivní.

Ústavní soud z příloh připojených k podání ověřil, že rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 23. 3. 2018 č. j. -125, v právní moci ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 19. 6. 2018 sp. zn. byl stěžovatel uznán vinným zvlášť závažným zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku. Podle veřejně dostupné databáze soudních řízení (viz http://infosoud.justice.cz/public/search.jsp) byla věc pravomocně ukončena dnem 2. 7. 2018.

Podle ustanovení soudce zpravodaj návrh usnesením odmítne tehdy, jde-li o návrh nepřípustný; podle ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( ). Za procesní prostředek k ochraně práva zákon považuje jak řádný, tak i mimořádný opravný prostředek (s výjimkou žaloby na obnovu řízení), stejně jako jakýkoli jiný návrh, který je způsobilý zahájit řízení, v němž se navrhovatel může domoci odstranění jím namítaného nedostatku, resp. vady řízení či vady rozhodnutí. Ustanovení přitom nerozlišuje mezi řádnými, mimořádnými opravnými prostředky či jinými procesními prostředky; stěžovatel je tedy povinen vyčerpat příslušný procesní prostředek, s výjimkou žaloby na obnovu řízení, která je citovaným ustanovením výslovně vyloučena. Ve svém stanovisku ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. , publikovaném pod č. 40/2014 Sb., Ústavní soud vyložil, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání.

Jak vyplynulo z veřejně dostupné databáze soudních řízení, jakož i příloh připojených k návrhu na zahájení řízení, stěžovatel v předmětné trestní věci dovolání nepodal, a proto je ústavní stížnost proti shora označeným rozhodnutím trestních soudů nutno považovat za nepřípustnou. Ústavní soud nepřehlédl, že stěžovatel nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem ( ), nepovažoval však za účelné vyzývat ho k zajištění právního zastoupení, neboť i bezvadný návrh by na závěru o nepřípustnosti ústavní stížnosti z důvodu nevyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva nemohl ničeho změnit.

Pokud stěžovatel namítl porušení pravidel řádného procesu v souvislosti s rozhodnutím Městského soudu v Brně o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení (usnesení ze dne 13. 5. 2019 č. j. -271), resp. rozhodnutím o nevyloučení příslušné předsedkyně senátu z projednávání věci odsouzeného stěžovatele vedené pod sp. zn. (usnesení ze dne 10. 6. 2019 č. j. -281), Ústavní soud ověřil, že stížnosti stěžovatele proti oběma usnesením Městského soud v Brně zamítl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 23. 7. 2019 č. j. -293 a usnesením ze dne 23. 7. 2019 č. j. -289, obě tato usnesení byla stěžovateli doručena dne 22. 8. 2019.

Podle ustanovení je ústavní stížnost třeba podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Lhůta pro podání ústavní stížnosti proti rozhodnutím trestních soudů o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení a o nevyloučení příslušné předsedkyně senátu z projednávání věci stěžovatele uplynula dnem 22. 10. 2019. Byla-li ústavní stížnost proti nim směřující podána k poštovní přepravě až dne 9. 12. 2019, stalo se tak po lhůtě stanovené zákonem. Ani v tomto případě Ústavní soud nepovažoval za efektivní vyzývat stěžovatele k zajištění právního zastoupení, neboť bylo zřejmé, že věcný přezkum napadených usnesení je vyloučen.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout zčásti podle jako návrh nepřípustný, zčásti podle téhož zákona jako návrh podaný po lhůtě.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. ledna 2020

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka