Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2813/23

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudce Jana Wintra a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti stěžovatele A. P., nyní ve Vazební věznici Praha-Ruzyně, zastoupeného JUDr. Jiřím Bednářem, advokátem se sídlem v Praze 2, Na Rybníčku 1364/12, proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 10. srpna 2023 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. ze dne 1. července 2023, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1, jako účastníků řízení, a Městského státního zastupitelství v Praze a Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen "soud prvního stupně") pod bodem X. vzal stěžovatele do vazby podle § 67 písm. a) a c) trestního řádu, aniž by přijal jeho písemný slib jako náhradu vazby. Městský soud v Praze (dále jen "stížnostní soud") stížnost stěžovatele zamítl.

2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), brojí proti postupu obecných soudů, který považuje za formalistický a navrhuje zrušit napadená usnesení.

3. Proti stěžovateli bylo dne 30. června 2023 zahájeno trestní stíhání pro trestný čin krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákona, ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákona. Trestného jednání se měl dopustit neoprávněným uváděním tabákových výrobků do oběhu (výroba, skladování a doprava). Stěžovatel namítá, že se nedopustil závadného jednání a zahájení trestního stíhání pro něj bylo překvapením. Do České republiky přijel za prací a asi deset dní pracoval na stavbě a uklízel. Práce vykonával v prostoru, v němž byl uzavřen, neměl přístup ke svým věcem a za svou práci nebyl odměněn. Nezná nikoho, kdo trestnou činnost organizoval a ani většinu z těch, kdo je s ním stíhán, a proto vylučuje možnost, že by měl někoho ovlivňovat a v trestné činnosti pokračovat.

4. K věci si Ústavní soud vyžádal vyjádření účastníků řízení, kteří odkázali na obsah napadených usnesení, soudkyně soudu prvního stupně navíc odkázala na výpověď stěžovatele ve vazebním zasedání, výpovědi dalších vazebně stíhaných, jakož i na usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 26. září 2023 týkající se jednoho z nich. Vyjádření neobsahovala nové skutečnosti ani důkazy, a proto je Ústavní soud stěžovateli k případné replice nezasílal.

5. Z napadených rozhodnutí se podává, že při odhalení nelegální výrobny cigaret v ní bylo zadrženo dvacet cizinců, převážně moldavské státní příslušnosti, kteří měli obsluhovat výrobní zařízení. Vzhledem k podezření z podílu na nelegální výrobě cigaret, aniž by bylo přesně známo, jaké postavení kdo zastává a jaké úkoly vykonává, bylo zahájeno jejich trestní stíhání. Soud prvního stupně ve vazebním zasedání za přítomnosti obhájce a tlumočníka stěžovatele i další obviněné vyslechl a na základě předložených podkladů uzavřel, že podle zjištěných skutečností se stěžovatel mohl stíhaného jednání dopustit. Prostředí, v němž pobýval, vykonával práci, další související okolnosti i množství zajištěných cigaret (přes 13 milionů kusů) a tabáku (přes deset tun), vylučuje, že by stěžovatel a kdokoli ze zadržených mohli být přesvědčeni o legálnosti konání. Absence vztahu stěžovatele k České republice i závažnost stíhaného jednání byla důvodem vazby útěkové, možné obnovení výroby na jiném místě za dva týdny pak bylo důvodem pro vazbu předstižnou. S ohledem na výše uvedené soud prvního stupně vyloučil možnost náhrady vazby jiným institutem. Stížnostní soud přezkoumal usnesení o vzetí do vazby a závěry soudu prvního stupně označil za správné a důvodné.

6. Ústavní soud k věci vyžádal spis soudu prvního stupně. Podle své výpovědi ve vazebním zasedání stěžovatel odevzdal mobil, mohl si však ponechat pas a peníze (č. l. 70 verte). Ve stížnosti proti usnesení soudu prvního stupně namítal, že během posledních pěti nocí mu byl zamezen jakýkoli pohyb, byl bez peněz, dokladů a neměl žádnou možnost komunikace (č. l. 217 verte). Teprve v ústavní stížnosti tvrdí, že s ním bylo zacházeno jako se zvířetem nebo otrokem. Usneseními bylo rozhodnuto o vzetí do vazby dvaceti osob, z protokolu z hlavního líčení je zřejmé, že mezi nimi byl vedle stěžovatele též jeho otec a starší bratr. Podle jejich výpovědí jim v průběhu jejich pobytu v továrně (stěžovatel od 6. června, bratr a otec od 7. června až do zadržení 29. června 2023) bylo umožněno telefonovat jednou za týden, této možnosti ale využíval jen otec (čl. 68 verte a 73). Možnost použít vlastní mobilní telefon uvedli ve vazebním zasedání i další obvinění. Z výpovědí stěžovatele, jeho rodinných příslušníků a dalších zadržených osob, které nevypovídaly jen k osobním a majetkovým poměrům, dále vyplývá, že si práci sami rozdělovali, nikdo jim nebyl nadřízený, případné pokyny dostávali od někoho s maskou. Vykonávali stavební práce, avšak stroje na výrobu cigaret nikdo z nich neobsluhoval, zametali tabák kolem strojů, případně nakládali, vykládali či přemisťovali bedny. Podle výpovědí měli povědomí, že jejich činnost není legální a nejméně jeden z nich byl v podobné situaci opakovaně.

7. V českém právním řádu je vazba prostředkem sloužícím k zajištění účasti osoby obviněného na procesních úkonech, jejichž provedení (za jeho účasti) je pro trestní stíhání nezbytné. Rozhodnutím o vzetí do vazby se nepředjímá rozhodnutí o vině. Do vazby lze vzít jen osobu, které bylo sděleno obvinění (§ 68 trestního řádu) a dostačující je, že zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že osoba spáchala trestný čin. Článek 8 odst. 5d stanoví hranice pro vzetí do vazby (jen z důvodů a na dobu stanovenou zákonem). Je věcí obecných soudů, aby při důkladné znalosti skutkových okolností a důkazní situace té které věci zvážily, je-li důvod pro vzetí do vazby, případně nejde-li vazbu nahradit jiným opatřením, jímž lze rovněž dosáhnout účelu trestního řízení. Ústavní soud může do této činnosti zasáhnout jen tehdy, není-li rozhodnutí obecného soudu o vazbě podloženo zákonným důvodem, nebo jsou-li tvrzené (nedostatečně zjištěné) důvody vazby extrémně nepřiměřené. Postup Ústavního soudu má subsidiární povahu, předpokládá se, že stěžovatelé uplatnili své relevantní námitky již v řízení před obecnými soudy a teprve v případě, kdy se soudy námitkami nezabývaly, je prostor pro zásah Ústavnímu soudu. Taková situace v projednávané věci nenastala.

8. Přestože byl stěžovatel i ostatní spoluobvinění zadržen u běžících strojů, vypověděli, že nikdo z nich stroje na výrobu cigaret neobsluhoval ani neviděli, kdo by tak činil, a to za situace, kdy podle svých výpovědí nemohli továrnu opustit. Orgány činné v trestním řízení proto zjišťují skutečné postavení a úkol každého ze zadržených. Vzhledem k tomu, že jde o flexibilní cizince, jejich výpovědi byly sladěné a společným zájmem byl zisk slíbené odměny, rozhodl soud prvního stupně, že je na místě uvalit na stěžovatele i další osoby vazbu. V odůvodnění vysvětlil důvody vazby útěkové a předstižné, důvod vazby koluzní nezjistil. Rovněž podle stížnostního soudu je pro koordinovanou, organizovanou a rozsáhlou spolupráci namístě stíhat všechny vazebně, včetně stěžovatele.

9. Stěžovatel v ústavní stížnosti mimo nesouhlasu se vzetím do vazby neuvedl nic, z čeho by bylo možné dovodit, že obecné soudy porušily jeho základní práva. Vazebními důvody se obecné soudy zabývaly přiměřeně a svá usnesení dostatečně odůvodnily.

10. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle , mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. prosince 2023

Pavel Šámal v. r.

předseda senátu