Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3083/23

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka a soudců Jana Svatoně a Davida Uhlíře (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. M. R., 2. D. P. a 3. J. R., všech zastoupených Mgr. Markem Ježkem, advokátem, sídlem Tovární 1707/33, Český Těšín, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. srpna 2023, č. j. -47, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. srpna 2023, č. j. -47, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. srpna 2023, č. j. -57, a in eventum proti usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 30. června 2023, sp. zn. , usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 30. června 2023, sp. zn. , a usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 30. června 2023, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů. Tvrdí, že jimi došlo k porušení jejich práv vyplývajících z , odst. 2 a odst. 5 a d (dále jen " ").

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh vyplývá, že v záhlaví uvedenými usneseními Okresní soud v Novém Jičíně (dále jen "okresní soud") vzal stěžovatele do vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) tr. ř. s tím, že vazba u stěžovatele 1. začíná dne 28. 6. 2023 v 03:45 hodin a u stěžovatelů 2. a 3. začíná dne 28. 6. 2023 v 03:50 hodin. Soud u žádného ze stěžovatelů nepřijal písemný slib k nahrazení vazby. U stěžovatelů 1. a 2. soud rozhodl o neuložení předběžného opatření zákazu zdržovat se na území České republiky vyjma přítomnosti u jednotlivých úkonů tohoto trestního řízení.

3. Stěžovatelé byli zadrženi policejním orgánem dne 28. 6. 2023 bezprostředně poté, co se měli dopustit protiprávního jednání. Tentýž den policejní orgán vydal usnesení o zahájení jejich trestního stíhání pro spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení podle § 276 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měli dopustit formou spolupachatelství ve dnech 27. 6. 2023 a 28. 6. 2023.

4. Stížnosti stěžovatelů Krajský soud v Ostravě (dále jen "krajský soud") jako nedůvodné zamítl.

II.

Argumentace stěžovatelů

5. Stěžovatelé namítají, že se ke stíhanému skutku kvalifikovanému jako přečin doznali. Domnívají se, že skutečným důvodem pro vzetí do vazby byla potřeba objasňování jejich účasti na další prověřované trestné činnosti, u níž pachatelé dosud nebyli ustanoveni. Ačkoli jsou cizími státními příslušníky, podle jejich názoru nebyl dán žádný ze zákonných důvodů vazby. Upozorňují na to, že stížnost proti usnesení okresního soudu prostřednictvím obhájce odeslali již dne 14. 7. 2023, stížnostní soud ji zamítl až dne 28. 8. 2023 a doručil ji obhájci stěžovatelů až dne 18. 9. 2023. Stížnostní soud tak rozhodoval na základě jiného skutkového a procesního stavu, než jaký byl v době rozhodování okresního soudu.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

6. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnými stěžovateli, kteří byli účastníky řízení, v němž byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelé jsou právně zastoupeni v souladu s až 31 . Stěžovatelé vyčerpali všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva; ústavní stížnost je přípustná ( téhož zákona a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

7. Ústavní soud dále posoudil obsah ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že návrh je zjevně neopodstatněný podle .

8. Obsahem institutu vazby je vymezení ústavně akceptovatelných důvodů zbavení osobní svobody obviněného podle a odst. 2 y s cílem znemožnit zmaření nebo ztížení dosažení účelu trestního řízení [srov. např. nález ze dne 12. 10. 1994

sp. zn.

(N 46/2 SbNU 57; 214/1994 Sb.)]. Vždy musí jít o opatření nezbytné k tomu, aby mohly orgány činné v trestním řízení uskutečnit a ukončit toto řízení, a to při respektování principu presumpce neviny [srov. např. nález ze dne 6. 3. 1997

sp. zn.

(N 24/7 SbNU 153)].

9. Ústavní soud připomíná, že na rozhodnutí o vazbě se vztahují obecné požadavky na soudní rozhodnutí, zejména požadavky náležitého odůvodnění a zákazu libovůle, které lze dovodit z práva na soudní ochranu podle y a principu demokratického právního státu podle y. Z vazebního rozhodnutí musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry soudu na straně druhé, a to při respektování skutečnosti, že rozhodování o vazbě je vedeno vždy v rovině pouhé pravděpodobnosti, a nikoli jistoty ohledně důsledků, které mohou nastat [srov. např. nález ze dne 3. 2. 2000

sp. zn.

(N 17/17 SbNU 121), nebo nález ze dne 19. 12. 2001

sp. zn.

(N 201/24 SbNU 513)]. Po seznámení se s napadenými rozhodnutími dospěl Ústavní soud k závěru, že jejich odůvodnění ve světle výše uvedené judikatury obstojí.

10. Konkrétní okolnosti odůvodňující vzetí do vazby stěžovatelů dostatečně vyplývají z celkového kontextu napadených rozhodnutí. V dané věci soudy trestnou činnost nejen dostatečně popsaly, ale vyhodnotily i rizika jejího opakování. V souladu s judikaturou Ústavního soudu tak zohlednily zejména trestní minulost stěžovatelů (s obdobnou trestnou činností), která podstatně zvyšuje riziko jejího případného opakování (viz např. usnesení ze dne 12. 9. 2018

sp. zn.

), aniž by tím byla presumována vina stěžovatelů. Soudy navíc upozornily na to, že se jedná o trestnou činnost značně specifického charakteru, k jejímuž spáchání bylo potřeba sofistikované přípravy v podobě obstarání nástrojů. V souvislosti s tím soudy řádně přihlédly rovněž k povaze stíhaného jednání. Závěr o splnění důvodů předstižné vazby se tak Ústavnímu soudu nejeví problematický. Zákonné předpoklady pro vzetí do vazby byly u stěžovatelů splněny. Pokud orgány činné v trestním řízení zvolily procesní postup v mezích trestního řádu, nelze jim vytýkat, že nezvolily postup jiný. Domněnku stěžovatelů, že by skutečným důvodem pro vzetí do vazby bylo prověřování dalších dosud nestíhaných identických případů, okresní soud v napadeném usnesení výslovně odmítl.

11. Stížnostní soud přezkoumal správnost napadených výroků usnesení i naplnění vazebního důvodu podle § 67 písm. c) tr. ř., jak jej vymezil okresní soud. Skutečnost, že závěry okresního soudu doplnil o informace o vývoji případu, které opodstatněnost úvah okresního soudu dále podporují, nepředstavují dotčení ústavně zaručených práv stěžovatelů. Takový postup právě naopak svědčí o splnění podmínek pro omezení osobní svobody stěžovatelům vazebním stíháním. Časový sled úkonů při vyřízení stížnosti Ústavní soud nepovažuje za excesivní.

12. Ústavní soud dodává, že jeho pravomoc je v řízení o ústavní stížnosti založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavnosti, tj. zda v řízení, resp. v rozhodnutí je završujícím, nebyla porušena ústavní práva účastníka tohoto řízení, zda řízení bylo vedeno ústavně souladně a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé.

13. Protože ze shora uvedených důvodů Ústavní soud nezjistil namítané porušení základních práv stěžovatelů, dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. prosince 2023

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu