Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2892/23

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Svatoněm o ústavní stížnosti stěžovatelky ABSOLUT-MARKETING s. r. o., sídlem Tyršova 885/24, Ostrava - Moravská Ostrava, zastoupené doc. JUDr. Zdeňkem Koudelkou, Ph.D., advokátem, sídlem Optátova 46, Brno, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci z 31. srpna 2023 č. j. , -88, ( ), takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení napadeného usnesení, neboť má za to, že jím bylo porušeno její základní právo podle a d.

2. Z obsahu ústavní stížnosti a napadeného usnesení vyplývá, že před Krajským soudem v Ostravě je pod sp. zn. veden incidenční spor v rámci insolvenčního řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. . V průběhu tohoto řízení podala stěžovatelka i dlužnice návrh na vyloučení soudkyně JUDr. Evy Slaběňákové z projednávání a rozhodnutí věci. Vrchní soud v Olomouci (dále jen "vrchní soud") napadeným usnesením rozhodl, že soudkyně JUDr. Eva Slaběňáková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí této věci a námitku podjatosti uplatněnou dlužnicí zamítl. Svůj závěr vrchní soud odůvodnil tím, že v posuzované věci nezjistil žádné okolnosti vzbuzující pochybnosti o nepodjatosti soudkyně JUDr. Evy Slaběňákové. K námitce podjatosti podané stěžovatelkou vrchní soud uvedl, že jsou v ní primárně tvrzeny vady spočívající v postupu soudkyně v projednávané věci, které nepředstavují způsobilé zákonné důvody pro vyloučení soudce. Námitku podjatosti uplatněnou dlužnicí vrchní soud odmítl jako námitku podanou neoprávněnou osobou, neboť dlužnice není v postavení účastníka předmětného incidenčního sporu, a právo vyjádřit se k osobě soudkyně jí tudíž nesvědčí.

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že v předmětném insolvenčním řízení je vedeno 48 incidenčních sporů, které má v zásadě všechny řešit soudkyně JUDr. Eva Slaběňáková. Namítá, že v rámci incidenčních sporů bylo účastníkům řízení ve vztahu k jejich návrhům na přerušení řízení, stejně tak jako stěžovatelce, písemně sděleno, že z důvodu rozhodnutí místopředsedy pro insolvenční úsek Krajského soudu v Ostravě JUDr. Břesky se žádosti o přerušení řízení nevyhovuje. Podle stěžovatelky je zjevné, že obsah interního pokynu JUDr. Břesky bude pro soudkyni JUDr. Slaběňákovou určující ve všech incidenčních sporech včetně sporu, jehož se týká ústavní stížnost, a její rozhodovací činnost tak nemůže být považována za objektivní, což jí vylučuje z rozhodování v této věci

4. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda jsou dány předpoklady jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

5. Pojmovým znakem ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se procesně projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud poskytoval ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny neústavní stav napravit (věc je pro ně uzavřena).

6. Z uvedeného vyplývá, že Ústavní soud je principiálně oprávněn rozhodovat meritorně jen o takové ústavní stížnosti, která směřuje proti rozhodnutím "konečným", tj. zpravidla těm, jimiž se soudní či jiné řízení končí, a kdy jeho účastník nemá možnost jiné právní obrany než cestou ústavní stížnosti.

7. Ve světle výše uvedeného je nutno považovat ústavní stížnost stěžovatelky proti rozhodnutí vrchního soudu o námitce podjatosti za nepřípustnou. V obecné rovině je sice třeba konstatovat, že projednávání a rozhodování ve věci musí být spravedlivé, čemuž by odporovalo, byla-li by věc projednávána a rozhodnuta soudcem, kterým věc projednávána a rozhodována být neměla. Současně je však nutno konstatovat, že stěžovatelce, bude-li mít v dalším průběhu řízení za to, že rozhodnutí pro ni nepříznivé bylo vydáno podjatým soudcem, nic nebrání, aby uvedené námitky uplatnila po vydání meritorního rozhodnutí, neboť rozhodnutím nadřízeného soudu o námitce podjatosti nemusí být otázka vyloučení soudce v civilním řízení soudním definitivně vyřešena. Podle totiž rozhodnutím nadřízeného soudu o námitce podjatosti není dotčeno mimo jiné ustanovení a písm. f) , tudíž stěžovatelka může své námitky uplatnit jako důvod žaloby pro zmatečnost proti pravomocnému rozhodnutí prvoinstančního nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno.

8. Z výše uvedených závěrů vyšel Ústavní soud ve stanovisku pléna ze dne 7. 2. 2023 sp. zn. , podle něhož ústavní stížnost směřující proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o tom, že soudce není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci pro podjatost, resp. kterým byl zamítnut opravný prostředek proti takovému usnesení, je nepřípustná podle .

9. V odůvodnění stanoviska plénum mimo jiné zdůraznilo, že pro posouzení nestrannosti (nepodjatosti) soudců právní řád předvídá na zákonné úrovni definované postupy, kterými lze podle subjektivních a objektivních kritérií posoudit, zda je možné jednotlivé úkony a rozhodnutí soudce v konkrétní věci hodnotit jako nestranné. Kromě těchto speciálních postupů lze pochybnost o nestrannosti soudce namítat společně s ostatními vadami i v řádných a mimořádných opravných prostředcích. Vydáním rozhodnutí ve věci nepodjatosti soudce soudní řízení nekončí a stěžovateli jsou nadále k dispozici procesní prostředky ochrany. Teprve po vyčerpání těchto opravných prostředků, bude-li se stěžovatel i nadále domnívat, že tvrzený stav protiústavnosti napraven nebyl, by se mu otevřela cesta k podání věcně projednatelné ústavní stížnosti. Podle Ústavního soudu je tedy třeba vycházet ze zásady, že ústavní stížností by měla být napadána konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí, nikoli rozhodnutí dílčí, i když jsou sama o sobě pravomocná, tedy přestože proti nim byly vyčerpány všechny dostupné opravné prostředky. Ústavní soud doplnil, že se i v těchto případech může uplatnit výjimka obsažená v , podle kterého Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, je přitom věcí samotného stěžovatele, aby v ústavní stížnosti tento "přesah vlastních zájmů" řádně, přesvědčivě a s využitím judikatury zdejšího soudu vyložil. Tak tomu v nyní posuzované věci nebylo, a Ústavní soud ani žádné takové skutečnosti nezjistil.

10. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. listopadu 2023

Jan Svatoň, v. r.

soudce zpravodaj