Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2839/23

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti UNIMEX-INVEST, s. r. o., sídlem Svojsíkova 1596/2, Ostrava, zastoupené doc. JUDr. Zdeňkem Koudelkou, Ph.D., advokátem, sídlem Optátova 874/46, Brno, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. srpna 2023 č. j. , -59 ( ), za účasti Vrchního soudu v Olomouci, jako účastníka řízení, a Mgr. Petra Brože, sídlem Nad Malým mýtem 615/4, Praha 4 - Braník, insolvenčního správce dlužnice UNIMEX-INVEST, s. r. o., sídlem Svojsíkova 1596/2, Ostrava, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle d (dále jen " ") a právo na zákonného soudce podle y.

2. Stěžovatelka (dlužnice) uplatnila ve své insolvenční věci v průběhu řízení o určení neplatnosti přezkumného jednání vedeném u Krajského soudu v Ostravě (dále jen "krajský soud") jako incidenční spor pod sp. zn. námitku podjatosti soudkyně krajského soudu JUDr. Evy Slaběňákové (dále jen "soudkyně"). Vrchní soud v Olomouci (dále jen "vrchní soud") napadeným usnesením rozhodl, že soudkyně není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. . Soudkyně se k námitce podjatosti vyjádřila, že k předmětu řízení ani stranám nemá žádný vztah. Vrchní soud následně v napadeném rozhodnutí uvedl, že v posuzované věci nebyly zjištěny žádné okolnosti vzbuzující pochybnosti o nepodjatosti soudkyně. Rovněž námitka stěžovatelky spočívající v tvrzení, že soudkyně není zákonnou soudkyní, nebyla způsobilá založit důvod pochybovat o její nepodjatosti. K tomu doplnil, že námitka nesprávně obsazeného soudu, čímž došlo k odnětí zákonného soudce, je námitkou odvolací podle , , ve znění pozdějších předpisů.

II.

Argumentace stěžovatelky

3. Stěžovatelka spatřuje porušení shora uvedených ústavně zaručených práv v zásahu soudního funkcionáře (místopředsedy krajského soudu pro insolvenční úsek), který v rámci kontroly oddělení 11 ICm vytkl nadužívání institutu přerušování řízení, což soudkyně pochopila jako pokyn (doporučení), že není vhodné přerušovat řízení tam, kde pro to nejsou zákonné podmínky. Tímto pokynem (doporučením) měla být narušena nezávislost a nestrannost rozhodování soudkyně.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

4. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). V posuzované věci k takovému závěru nedospěl.

5. Ústavní soud při své rozhodovací činnosti opakovaně odmítá jako nepřípustné ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí soudu, jestliže jím řízení nebylo ukončeno a věc byla vrácena soudu či jinému orgánu veřejné moci k dalšímu řízení. Takto Ústavní soud přistupuje i k rozhodnutí, kterým je v průběhu soudního řízení - stejně jako v nyní posuzované věci - rozhodnuto o nepodjatosti soudce [srov. např. usnesení ze dne 19. 9. 2022

sp. zn.

a tam citovaná judikatura (rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz)]. Ústavní soud v těchto případech vychází z toho, že řízení ve věci doposud neskončilo a případné vadné posouzení námitky podjatosti mohou příslušné orgány napravit v průběhu řízení; teprve po skončení celého řízení může být Ústavní soud povolán ke kontrole jejich postupu. Vydáním rozhodnutí o nepodjatosti soudce řízení ve věci samé nekončí a stěžovateli jsou nadále k dispozici procesní prostředky, kterými je tvrzené pochybení napravitelné.

6. Tento právní názor potvrdilo plénum Ústavního soudu ve stanovisku ze dne 7. 2. 2023 sp. zn. (57/2023 Sb.), podle něhož ústavní stížnost směřující proti usnesení soudu, kterým bylo rozhodnuto, že soudce není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, o níž má rozhodovat nebo v ní má činit úkony podle rozvrhu práce, a kterým byl zamítnut opravný prostředek proti takovému usnesení, je nepřípustná ( ).

7. V odůvodnění stanoviska plénum mj. zdůraznilo, že pro posouzení nestrannosti (nepodjatosti) soudců právní řád předvídá na zákonné úrovni definované postupy, kterými lze podle subjektivních a objektivních kritérií posoudit, zda je možné jednotlivé úkony a rozhodnutí soudce v konkrétní věci hodnotit jako nestranné. Kromě těchto speciálních postupů lze pochybnost o nestrannosti soudce namítat společně s ostatními vadami i v řádných a mimořádných opravných prostředcích. Vydáním rozhodnutí ve věci nepodjatosti soudce soudní řízení nekončí a stěžovateli jsou nadále k dispozici procesní prostředky ochrany. Teprve po vyčerpání těchto opravných prostředků, bude-li se stěžovatel i nadále domnívat, že tvrzený stav protiústavnosti napraven nebyl, by se mu otevřela cesta k podání věcně projednatelné ústavní stížnosti. Podle Ústavního soudu je tedy třeba vycházet ze zásady, že ústavní stížností by měla být napadána konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí, nikoli rozhodnutí dílčí, i když jsou sama o sobě pravomocná, tedy přestože proti nim byly vyčerpány všechny dostupné opravné prostředky [srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2005

sp. zn.

(U 23/38 SbNU 587)].

8. Výjimku z tohoto pravidla stanovuje , podle kterého Ústavní soud stížnost navzdory nevyčerpání všech opravných prostředků neodmítne, pokud svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, případně dochází-li v řízení ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma [srov. nález ze dne 31. 7. 2018

sp. zn.

(N 129/90 SbNU 139), body 27-29].

9. Stěžovatelka v projednávaném případě však tyto výjimečné podmínky nenaplňuje a nic takového ostatně ani sama netvrdí. Nelze tedy než ve shodě s výše citovanou judikaturou uzavřít, že ačkoliv proti napadenému usnesení přímo nejsou přípustné opravné prostředky, není ho možné považovat za konečné rozhodnutí ve věci stěžovatelky.

10. Stanoviskem pléna sp. zn. je Ústavní soud vázán, a proto na ně v plném rozsahu odkazuje. Tato okolnost konkrétně znamená, že z důvodu principu subsidiarity je ústavní stížnost podle nepřípustná. Ústavní soud proto podle rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o jejím odmítnutí.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. listopadu 2023

Veronika Křesťanová v. r.

soudkyně zpravodajka