Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2680/23

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Wintrem o ústavní stížnosti stěžovatelky K. H., zastoupené Mgr. Janem Heldesem, advokátem se sídlem Husovo náměstí 20, Polná, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci č. j. -108 ze dne 18. 7. 2023 a usnesení Okresního soudu v České Lípě č. j. -69 ze dne 22. 12. 2022, za účasti vedlejších účastníků 1) M. Š. a 2) nezletilé L. Š., takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí. Namítá porušení práv zaručených v a 2, a d, , , Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvy o právech dítěte.

2. Stěžovatelka a první vedlejší účastník spolu několik let žili. V květnu 2019 se rozešli, stěžovatelka měla zhruba měsíční známost s dalším mužem a následně zjistila, že je těhotná. První vedlejší účastník o krátkodobé známosti stěžovatelky s jiným mužem věděl, přesto spolu učinili v říjnu 2019 (tedy před narozením dítěte) souhlasné prohlášení, kterým určili, že otcem nezletilé (druhé vedlejší účastnice) je právě první vedlejší účastník. Rodiče spolu žili a společně pečovali o nezletilou až do ledna 2021, kdy se znovu rozešli. Po ukončení společného soužití se první vedlejší účastník s nezletilou vídal zhruba jednou za dva týdny a hradil dohodnuté výživné, a to až do května 2022. V té době první vedlejší účastník nechal provést test DNA, ze kterého vyplynulo, že není biologickým otcem nezletilé.

3. V červnu 2022 podal první vedlejší účastník návrh na popření otcovství k nezletilé podle spolu s návrhem na prominutí zmeškání šestiměsíční popěrné lhůty podle téhož zákona. Stěžovatelka i opatrovník se k návrhu připojili. Okresní soud v České Lípě prvním napadeným usnesením neprominul lhůtu k podání návrhu na popření otcovství k nezletilé. Neshledal, že by prominutí popěrné lhůty vyžadoval zájem dítěte nebo veřejný pořádek. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci prvostupňové rozhodnutí potvrdil druhým napadeným usnesením.

4. Stěžovatelka v ústavní stížnosti zjednodušeně řečeno namítá, že neprominutí popěrné lhůty je v tomto případě protiústavní. Uvádí, že nemůže jít k tíži prvního vedlejšího účastníka, že učinil souhlasné prohlášení o určení otcovství, pokud se v té době domníval, že otcem skutečně je. Podle stěžovatelky je v zájmu nezletilé, aby v rodném listě měla uvedeného svého biologického otce. Stěžovatelka namítá i pochybení procesního charakteru spočívající dle jejích tvrzení v tom, že soudy neprovedly navrhované důkazy k prokázání toho, kdo je skutečně otcem nezletilé. Dále stěžovatelka upozorňuje na údajně nesprávné poučení o jejích právech před krajským soudem.

5. Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat opodstatněností ústavní stížnosti, zkoumal, zda jsou k jejímu projednání dány podmínky stanovené . V té souvislosti Ústavní soud z úřední činnost zjistil, že ve věci probíhá řízení o dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu. Toto řízení je u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. . To se ostatně týká i ústavní stížnosti, kterou paralelně podal první vedlejší účastník proti totožným rozhodnutím, a která je u Ústavního soudu vedena pod

sp. zn.

.

6. V takovém případě, kdy stále probíhá dovolací řízení, je zásadně vyloučeno, aby Ústavní soud projednal ústavní stížnost, neboť by tím nepřípustně - v rozporu s principem právní jistoty i zásadou subsidiarity ústavní stížnosti - zasahoval do rozhodování obecných soudů (viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 11. 8. 2022). V případě souběžně podané ústavní stížnosti a dovolání Ústavní soud nemůže samostatně hodnotit ani otázku přípustnosti dovolání ani jeho včasnosti a bezvadnosti; je zde odkázán na výsledek dovolacího řízení (viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 25. 7. 2023). Ústavní soud tak dospěl k závěru, že ústavní stížnost stěžovatelky je v nynější fázi řízení nepřípustná (předčasná). Tím nicméně není vyloučena možnost podat ústavní stížnost proti napadeným rozhodnutím obecných soudů po rozhodnutí o dovolání.

7. Soudce zpravodaj proto ústavní stížnost odmítl podle ve spojení s .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. října 2023

Jan Wintr

soudce zpravodaj