Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1388/23

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) a soudců Vojtěcha Šimíčka a Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatele Miroslava Cikánka, zastoupeného JUDr. Peterem Radošovským, Ph. D., advokátem, sídlem Nemocniční 758/6, Praha 9, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. května 2023 č. j. -17, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. března 2023 č. j. -21, rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. března 2022 č. j. MPSV-2022/47465-911 a rozhodnutí Úřadu práce České republiky - Krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 20. ledna 2022 č. j. 100456/22/AB, za účasti Nejvyššího správního soudu, Městského soudu v Praze, Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu práce České republiky - Krajské pobočky pro hlavní město Prahu, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená práva zakotvená v a d (dále jen " "), , a y, jakož i jeho právo podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z obsahu ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti. Rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. 3. 2022 č. j. MPSV-2022/47465-911 bylo podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") zrušeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky - Krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 20. ledna 2022 č. j. 100456/22/AB, kterým bylo rozhodnuto o nepřiznání příspěvku na bydlení od 1. 10. 2021, a řízení bylo zastaveno podle . Proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí podal stěžovatel žalobu k Městskému soudu v Praze (dále jen "městský soud"), který ji rozsudkem ze dne 2. 3. 2023 č. j. -21 zamítl. Rozsudek městského soudu napadl stěžovatel kasační stížností, kterou Nejvyšší správní soud ústavní stížností napadeným usnesením podle ve spojení s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), odmítl pro neodstranění nedostatku podmínky povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti.

II.

Argumentace stěžovatele

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti vyjadřuje nesouhlas se způsobem, jakým v jeho věci rozhodly správní orgány, neboť náklady na bydlení, z nichž ve svých výpočtech vycházely, jsou nižší, než skutečné náklady stěžovatele. Stěžovatel také není srozuměn s tím, že Nejvyšší správní soud odmítl jeho kasační stížnost z důvodu neodstranění nedostatku podmínky povinného zastoupení advokátem. Stěžovatel tvrdí, že si nebyl schopen zástupce opatřit z důvodů své nemajetnosti. V případě, že by mu byl právní zástupce ustanoven, mohl stěžovatel kvalifikovaně svá práva uplatnit.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

4. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla včas podána oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž byla vydána rozhodnutí napadená v ústavní stížnosti. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s požadavky až 31 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Ústavní stížnost směřující proti usnesení Nejvyššího správního soudu je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva ( a contrario). Ve zbytku je z níže uvedených důvodů ústavní stížnost nepřípustná.

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

5. Ústavní soud připomíná, že napadená rozhodnutí posuzuje kritériem, jímž je ústavní pořádek a jím zaručená základní práva a svobody, není jeho věcí perfekcionisticky přezkoumat případ sám z pozice podústavního práva. Ústavní soud není ani primárně povolán k výkladu právních předpisů v oblasti veřejné správy, nýbrž k ochraně práv a svobod zaručených ústavním pořádkem. K výkladu podústavního práva v oblasti veřejné správy se Ústavní soud cítí být oprávněn pouze tehdy, jestliže by jeho použití správními soudy v daném konkrétním případě ve svém důsledku vedlo k zásahu do základních práv a svobod. Ústavní soud ve věci stěžovatele žádné z takových pochybení neshledal.

6. Pro danou věc je podstatné, že řízení o kasační stížnosti (obdobně jako řízení dovolací či řízení před Ústavním soudem) je řízením, pro které procesní předpis vyžaduje kvalifikované zastoupení stěžovatele advokátem ( ). Stanovení zákonného požadavku na kvalifikované právní zastoupení advokátem v případě, že stěžovatel (fyzická osoba) sám nemá vysokoškolské vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie, či nemá zaměstnance s takovýmto vzděláním, jenž by ho zastupoval, je záměrné. Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem, který slouží k přezkoumání rozhodnutí správního soudu prvního stupně, resp. k přezkoumání řízení před správními orgány, z hlediska tvrzených právních vad (srov. především ), zastoupení proto vyžaduje nezbytnou garanci profesní právní erudice zástupce.

7. V nyní posuzované věci stěžovatel požádal Nejvyšší správní soud o ustanovení zástupce. Nejvyšší správní soud žádost stěžovatele usnesením ze dne 14. 4. 2023 zamítl s odůvodněním, že kasační stížnost je zjevně neúspěšným návrhem ve smyslu , současně jej vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení usnesení předložil plnou moc advokátovi k podání kasační stížnosti, nebo aby předložil doklad o svém vysokoškolském právnickém vzdělání.

8. Stěžovatel plnou moc udělenou advokátovi ani doklad o svém vysokoškolském právnickém vzdělání ve stanovené lhůtě nepředložil, Nejvyšší správní soud proto nepochybil, odmítl-li kasační stížnost pro neodstranění nedostatku podmínky povinného zastoupení advokátem. V situaci, kdy zákon stanoví povinnost kvalifikovaného zastoupení advokátem, je nesplnění této podmínky (i přes výzvu soudu) důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti podle a Ústavní soud ve své rozhodovací praxi neshledává takový postup ústavně nekonformní (srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 7. 2. 2013,

sp. zn.

ze dne 30. 1. 2014,

sp. zn.

ze dne 2. 5. 2018 a další všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Požadavek Nejvyššího správního soudu na zastoupení stěžovatele advokátem představuje dodržení zákonem stanovené formální podmínky řízení, přičemž nejde o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup, který podle y zavazuje nejen účastníka, ale i soud.

9. K uvedenému lze dodat, že námitky stěžovatele týkající se jeho nemajetnosti nejsou relevantní za situace, kdy byla žádost stěžovatele o ustanovení zástupce zamítnuta podle Základní podmínkou pro osvobození od soudních poplatků je sice nedostatečnost prostředků, kromě rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudních poplatků však závisí také na posouzení toho, zda se nejedná o návrh, který zjevně nemůže být úspěšný. V takovém případě soud nemusí zkoumat majetkové poměry žadatele a žádost rovnou zamítne. Tak tomu bylo i ve věci stěžovatele. Na základě uvedených zjištění Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího správního soudu je zjevně neopodstatněná.

10. Závěr o zjevné neopodstatněnosti ústavní stížnosti v části směřující proti usnesení Nejvyššího správního soudu má přitom nevyhnutelné procesní důsledky pro posouzení přípustnosti ústavní stížnosti v části, v níž je navrhováno zrušení rozsudku městského soudu a rozhodnutí správních orgánů. Při posuzování přípustnosti ústavní stížnosti totiž nelze přehlédnout, že stěžovatel tím, že nesplnil povinnost řádného zastoupení v řízení o jím podané kasační stížnosti, účinně nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Je-li předpokladem přípustnosti ústavní stížnosti proti rozsudku městského soudu a rozhodnutím správních orgánů předchozí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o bezvadné kasační stížnosti, je v daném kontextu třeba na kasační stížnost stěžovatele hledět tak, jako by vůbec nebyla podána. V takovém případě pak nelze ústavní stížnost v části směřující proti rozsudku městského soudu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu práce České republiky - Krajské pobočky pro hlavní město Prahu považovat za přípustnou.

11. Ústavní soud proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl ústavní stížnost v části směřující proti usnesení Nejvyššího správního soudu podle jako návrh zjevně neopodstatněný a ve zbývající části podle téhož zákona jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. října 2023

Jiří Zemánek v. r.

předseda senátu