Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2607/23

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti Ing. Ivany Kvasnicové, zastoupené Mgr. Jiřím Švehlou, advokátem, sídlem Pštrossova 1925/6, Praha 1, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2022 č. j. -1445 a rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 28. června 2022 č. j. -878, ve znění opravného usnesení ze dne 25. července 2022 č. j. -950, a proti usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 6. června 2023 č. j. -2075, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha-západ, jako účastníků řízení, a Ing. Jana Pirogova, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") ze dne 2. 10. 2023 se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro tvrzené porušení jejích práv, zaručených v a d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a Dodatkového protokolu k Úmluvě.

2. Stěžovatelka podala dovolání proti v záhlaví uvedenému rozsudku Krajského soudu v Praze (dále jen "krajský soud"). Poté, co jí Okresní soud Praha-západ (dále jen "okresní soud") prodloužil lhůtu k zaplacení soudního poplatku za dovolání, požádala tento soud opětovně o prodloužení této lhůty. Okresní soud I. výrokem v záhlaví posledně uvedeného usnesení (ze dne 6. 6. 2023 - dále jen "usnesení okresního soudu") tuto žádost zamítl. Výrokem II dovolací řízení zastavil a III. výrokem rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. V ústavní stížnosti stěžovatelka, kromě věcných námitek, uvedla, že si uvědomuje, že ústavní stížnost podala po uplynutí lhůty dvou měsíců od doručení posledního napadeného rozhodnutí. Domnívá se však, že ústavní stížnost je přípustná, neboť svým významem podstatně přesahuje její vlastní zájmy [ , o Ústavním soudu (dále jen " ")]. Stěžovatelka namítá, že krajský soud postupoval nesprávně a neústavně vyložil . Usnesení okresního soudu pak bylo nesprávné, jelikož lhůta k zaplacení soudního poplatku za dovolání ke dni rozhodnutí (6. 6. 2023) ještě neuplynula. Stěžovatelka má za to, že věcným posouzením ústavní stížnosti budou odstraněny nejasnosti o postupu obecných soudů v insolvenčním řízení.

3. Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcí samou, musel posoudit splnění procesních předpokladů řízení. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v nichž byla vydána napadená rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je zastoupena v souladu s až 31 . Ústavní stížnost je však částečně opožděná a částečně nepřípustná.

4. Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y, tvrdí-li, že pravomocným rozhodnutím nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpala-li stěžovatelka všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje ( téhož zákona).

5. V uvedených zákonných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne pravidlo minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva, nastupujícím až tehdy, není-li náprava před ostatními orgány již možná.

6. Bylo-li řízení o dovolání proti v záhlaví uvedenému rozsudku krajského soudu II. výrokem usnesení okresního soudu zastaveno, nemohla logicky stěžovatelka proti rozsudkům krajského soudu a okresního soudu vyčerpat všechny procesní prostředky k ochraně svého práva, které jí zákon poskytuje. Z její argumentace je patrné, že se i přesto chce domoci jejich přezkumu, neboť po zastavení dovolacího řízení to před obecnými soudy již není možné. Tato okolnost však zjevně nepřesahuje podstatně vlastní zájmy stěžovatelky - tak, aby bylo výjimečně možno upustit od zákonného požadavku vyčerpat všechny procesní prostředky ochrany práva -, pročež je ústavní stížnost proti rozsudkům krajského soudu a okresního soudu nepřípustná. Stejně tak je ústavní stížnost nepřípustná proti II. a III. výroku usnesení okresního soudu, neboť proti nim bylo přípustné podat odvolání.

7. Proti I. výroku usnesení okresního soudu naproti tomu odvolání přípustné nebylo. Z úřední činnosti Ústavní soud zjistil, že toto usnesení bylo zástupci stěžovatelky doručeno dne 7. 6. 2023, stěžovatelce samotné pak 16. 6. 2023. Ústavní stížnost byla proto v tomto rozsahu podána po dvouměsíční lhůtě stanovené pro její podání ( ).

8. Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle a e) odmítl jako návrh zčásti podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání a zčásti jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. října 2023

JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v. r.

soudce zpravodaj