Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1637/23

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka, soudce Radovana Suchánka a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Karla Zítka, zastoupeného Mgr. Bc. Adamem Ptašnikem, Ph.D., advokátem, sídlem Nádražní 308/3, Ostrava, proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 3. července 2023, č. j. R-3.7.2023 - 423/530 510 121, spojené s návrhem na zrušení a , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, za účasti České správy sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 1292/25, Praha 5 - Smíchov, jako účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen "ČSSZ"), a to z důvodu, že jím byla porušena jeho základní práva zaručená v d (dále jen " ") a v y, potažmo také v Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Evropská úmluva"); dále namítá porušení y a Protokolu č. 12 k Evropské úmluvě. Stěžovatel zároveň podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), navrhuje zrušení v záhlaví uvedených ustanovení zákona o důchodovém pojištění.

2. Stěžovatel je příjemcem starobního důchodu. Oznámením ČSSZ ze dne 26. 5. 2023 mu byl důchod mimořádně zvýšen (tzv. mimořádná valorizace důchodů z důvodu inflace). Podle ustanovení , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se při hromadném zvyšování vyplácených důchodů písemné rozhodnutí nevydává. Na žádost stěžovatele ČSSZ následně rozhodnutí o zvýšení dávky dne 3. 7. 2023 vydala. Výše citované rozhodnutí je předmětem nyní posuzované ústavní stížnosti, neboť ČSSZ dle stěžovatele provedla valorizaci (nejen) jeho důchodu nesprávně a protiústavně.

3. K protiústavnosti výpočtu mimořádné valorizace stěžovatel uvádí, že porušuje zejména princip rovnosti, neboť podle § 67 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se v mimořádném termínu vyplácené důchody zvyšují "od splátky důchodu", který se podle uvedeného ustanovení valorizuje různým důchodcům k různým termínům. Podle stěžovatele si důchodci při obdržení valorizace mohou být rovni pouze tehdy, budou-li veškeré důchody valorizovány k jedinému okamžiku, bez ohledu na to, že budou vypláceny v rozdílné dny. K důvodům protiústavnosti § 67ca odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, stěžovatel plně odkázal na věc projednávanou Ústavním soudem pod

sp. zn.

.

4. Ústavní soud předně uvádí, že stěžovatel podává ústavní stížnost bez vyčerpání dostupných procesních prostředků ochrany práv, protože je přesvědčen, že podstatně přesahuje jeho zájmy ve smyslu , jelikož se týká všech příjemců všech důchodů [na rozdíl od situace řešené v nálezu ze dne 16. 9. 2014,

sp. zn.

(N 167/74 SbNU 445), kdy šlo pouze o důchodce pracující]. Zároveň dle tohoto zákona žádá o přednostní projednání věci. Stěžovatel nevyčerpal zákonem stanovený opravný prostředek proti napadenému rozhodnutí, jímž byly námitky podle Rozhodnutí o námitkách by přitom podléhalo přezkumu ve správním soudnictví, v jehož rámci by se stěžovatel mohl domoci ochrany svých ústavně zaručených práv.

5. Smyslem totiž není stanovení výjimky ze zásady subsidiarity ústavní stížnosti za účelem iniciování konkrétní kontroly norem (viz např. usnesení ze dne 8. 1. 2014,

sp. zn.

). Podle platí, že Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Při posuzování, zda byly naplněny podmínky citovaného ustanovení, Ústavní soud vychází ze zásady, že jde o výjimku z obecného pravidla, což značí, že uvedené ustanovení nelze vykládat rozšiřujícím způsobem [viz nález ze dne 13. 3. 1996,

sp. zn.

(N 19/5 SbNU 159)]. Z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že mezi relevantní aspekty pro posouzení existence "podstatného přesahu" patří potřeba zrušení neústavního právního předpisu [srov. např. nález ze dne 22. 9. 1998,

sp. zn.

(N 103/12 SbNU 71; 281/1998 Sb.)]. Pomine-li stěžovatel další procesní prostředky ochrany, podstupuje tím riziko neúspěchu ve věci (viz např. usnesení ze dne 23. 7. 2013,

sp. zn.

).

6. Stěžovatel odůvodňuje podání ústavní stížnosti bez vyčerpání dostupných procesních prostředků ochrany práv tím, že jedná v zájmu všech důchodců a v zájmu předvídatelnosti judikatury, Ústavní soud se s touto argumentací neztotožnil.

7. Ústavní soud se ústavností klauzule "od splátky důchodu" zabýval již v nálezu ze dne 12. 5. 2020,

sp. zn.

, ve kterém zároveň odmítl návrh skupiny poslanců na přezkum § 67 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění jako návrh zjevně neopodstatněný (viz bod 80 tohoto nálezu). Jak Ústavní soud uvedl v souvislosti s předchozí ústavní stížností stěžovatele, s níž byl spojen návrh na zrušení téhož ustanovení, samotný nesouhlas či snaha o "překonání" závazného závěru plenárního nálezu

sp. zn.

samy o sobě prolomení principu subsidiarity ústavní stížnosti neodůvodňují (viz usnesení ze dne 28. 3. 2023,

sp. zn.

). Pokud měl Ústavní soud v minulosti možnost se meritorně zabývat ústavností napadeného ustanovení, nejeví se jako nepřiměřené požadovat po stěžovateli, aby v rámci své strategické litigace využil tradičních procesních postupů u správních orgánů a posléze správních soudů. Ustanovení zákona o důchodovém pojištění je jako celek v současné době předmětem řízení o návrhu skupiny poslanců ze dne 5. 5. 2023 na zrušení zákona nebo jeho části dle písm. a) y, které je vedeno pod

sp. zn.

, přičemž stěžovatel, jak sám v ústavní stížnosti uvádí, si je této skutečnosti vědom. Plénum Ústavního soudu tak bude mít dostatečnou možnost vyjádřit se k ústavnosti uvedeného zákonného ustanovení (resp. k možnosti jeho ústavně konformního výkladu). Pokud by se za této situace III. senát pokoušel o jeho vlastní posouzení již nyní, pak by fakticky předjímal rozhodování pléna, což mu nepřísluší (srov. usnesení ze dne 15. 10. 2019,

sp. zn.

).

8. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost podle ve spojení s jako nepřípustnou odmítl. Návrh na zrušení napadených zákonných ustanovení sdílí jako návrh akcesorický její osud, a proto jej Ústavní soud podle rovněž odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. září 2023

Jiří Zemánek v. r.

předseda senátu