Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2129/23

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudců Jaromíra Jirsy a Jana Wintra (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelů M. Š. a I. Š., zastoupených JUDr. Vladislavem Vnenkem, Ph.D., advokátem se sídlem Mezibranská 1579/4, Praha 1, proti příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 k domovní prohlídce sp. zn. ze dne 26. května 2023 a proti postupu Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě, Služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky při domovní prohlídce konané dne 14. června 2023, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Obvodní soud pro Prahu 1 vydal příkaz k domovní prohlídce bytu užívaného stěžovateli. Učinil tak na návrh státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze, a to na základě žádosti Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny o právní pomoc. Domovní prohlídka byla provedena dne 14. června 2023 Národní centrálou proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě, Služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky (dále jen "policie").

2. Stěžovatelé ústavní stížností brojí proti příkazu obvodního soudu a proti následnému postupu policie spočívajícím v provedení domovní prohlídky. Tvrdí, že se soud řádně nevypořádal s návrhem státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze, tyto důvody blíže nerozvedl a návrh toliko parafrázoval. Dále uvádí, že jsou v trestním řízení vedeni toliko v procesním postavení svědků, takže nařízení domovní prohlídky má být v rozporu s principem proporcionality. Současně tvrdí, že soud neodůvodnil posouzení oboustranné trestnosti.

3. Procesní podmínky řízení o ústavní stížnosti jsou splněny. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnými a řádně zastoupenými stěžovateli. Ústavní soud je k projednání stížnosti příslušný a nejsou dány ani důvody její nepřípustnosti.

4. Ústavní stížnost je však zjevně neopodstatněná.

5. Ústavní soud musí být v zasahování do činnosti orgánů veřejné moci zdrženlivý a činit tak výjimečně pouze v případech, kdy jsou porušena ústavně zaručená základní práva. Ústavní stížnost je prostředkem ultima ratio, což platí zvláště o ingerencích soudu do přípravného řízení trestního. Nadměrné formalizování počáteční fáze řízení totiž může znemožnit účel celého trestního řízení, kterým jsou chráněny důležité veřejné zájmy a práva třetích osob.

6. Uvedené platí i pro domovní prohlídku. Prostor pro zásah Ústavního soudu zde nastává až v případě porušení d (dále jen " "). Ne každé porušení podústavního práva, resp. procesních předpisů týkající se domovních prohlídek, přitom zakládá porušení y. Pokud zákonodárce nevytvořil řádný opravný prostředek proti příkazu o domovní prohlídce v soustavě obecných soudů, není úkolem Ústavního soudu takový opravný prostředek suplovat v řízení o ústavní stížnosti. Úkolem Ústavního soudu je v těchto věcech bránit toliko excesům ze strany orgánů činných v trestním řízení, typicky svévoli a zneužití pravomoci.

7. Judikatura Ústavního soudu v souladu s tím akcentuje požadavek řádného odůvodnění příkazu k domovního prohlídce, přičemž jádrem stížnostních námitek je právě tvrzené nedostatečné odůvodnění. V tomto kontextu je však důležité připomenout, že Ústavní soud pravidelně takové stížnosti odmítá, byť jsou některé aspekty odůvodnění vypracovány s menší pečlivostí či větší stručností, jsou-li důvody rozhodnutí z celkových okolností případu zřejmé (srov. např. usnesení ze dne 16. března 2011

sp. zn.

, usnesení ze dne 19. května 2015

sp. zn.

, nebo usnesení ze dne 6. června 2023

sp. zn.

).

8. K námitkám stěžovatele Ústavní soud uvádí, že z napadeného příkazu je patrné, jaké prostory a proč právě prostory stěžovatelů měly být podrobeny prohlídce. Současně je v příkazu vysvětleno, za jakým účelem byla prohlídka nařizována. Účelem prohlídky bylo zajištění obchodní dokumentace společnosti X, která měla udržovat obchodní styky s osobami, které jsou předmětem trestního řízení na Ukrajině, a jejíž jedinou jednatelkou a společnicí je stěžovatelka. Jak již Ústavní soud uvedl v usnesení ze dne 6. června 2023

sp. zn.

, v přípravné fázi trestního řízení vedeného v zahraničí není vždy možné po orgánech činných v trestním řízení požadovat bližší specifikaci důkazů, které by měly být zajištěny, neboť orgány činné v trestním řízení v tu chvíli leckdy nemohou vědět, jaké dokumenty se v objektech nacházejí; proto je ostatně prohlídka nařizována. Na základě skutečností tvrzených stěžovateli přitom nelze dojít k závěru, že by domovní prohlídka byla vzhledem k jejich pozici v trestním řízení natolik nepřiměřeným zásahem, že by vyžadovala ingerenci Ústavního soudu.

9. Je-li domovní prohlídka nařízena v režimu mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních, musí soud posoudit splnění podmínky oboustranné trestnosti. Z nařízení domovní prohlídky musí být zřejmé, že si soud tuto zákonnou podmínku uvědomoval, že se jí zabýval a k jakému dospěl závěru (srov. nález Ústavního soudu ze dne 9. 4. 2020

sp. zn.

).

10. Ve vztahu k námitce nedostatečného odůvodnění oboustranné trestnosti je pro Ústavní soud s ohledem na výše uvedené podstatné, že si v této věci obvodní soud tento požadavek uvědomoval a zahrnul jej do svého rozhodnutí. Z příkazu k domovní prohlídce je zřejmé, že na Ukrajině probíhá trestní řízení, mj. pro trestný čin zpronevěry podle Ukrajiny. Obvodní soud se přitom ztotožnil s hodnocením státní zástupkyně, že řešený skutek by byl trestný i podle českého práva, a to jako trestný čin (zločin) zpronevěry podle , 4 písm. a), d) , . Byť odůvodnění soudu nepřidává nic nad rámec návrhu státní zástupkyně, který parafrázuje, nelze jej v daném kontextu považovat za nakolik excesivní, aby tím byla založena protiústavnost příkazu k domovní prohlídce.

11. Ústavní soud uzavírá, že v postupu obvodního soudu při vydání příkazu k domovní prohlídce, a tedy ani v postupu policejního orgánu, neshledal žádné hmotněprávní nebo procesní excesy dosahující ústavněprávní roviny. Ze všech shora uvedených důvodů tak Ústavní soud posoudil ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou, a jako takovou ji usnesením mimo ústní jednání odmítl podle , o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. září 2023

Pavel Šámal, v. r.

předseda senátu