Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2002/23

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudce Jana Wintra a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti stěžovatele P. K., zastoupeného JUDr. Anitou Pešulovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Nuselská 499/132, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -250 ze dne 25. dubna 2023, usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 3. listopadu 2022 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. ze dne 18. srpna 2022, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 9, jako účastníků řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství, Městského státního zastupitelství v Praze a Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 (dále jen "nalézací soud") byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání přečinu výtržnictví podle . Za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu dvanácti měsíců a přiměřená povinnost, nahradit během zkušební doby podle svých sil škodu, kterou trestným činem způsobil. Dále byla stěžovateli uložena povinnost zaplatit na náhradě nemajetkové újmy poškozenému 20 000 Kč; v ostatním byl poškozený odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Městský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") ve veřejném zasedání odvolání stěžovatele i spoluodsouzeného zamítl. Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatele jako zjevně neopodstatněné.

2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), namítá porušení svých základních práv zakotvených v , v , v , v a v d, jakož i v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a v Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

3. Stěžovatel je přesvědčen, že závěr o jeho vině byl vyvozen na základě nesprávného vyhodnocení důkazů, extrémně vadných právních závěrů a byla porušena i zásada volného hodnocení důkazů. Podle stěžovatele první zaútočil poškozený, žádný ze svědků nebyl přítomen počátku konfliktu, jejich výpovědi ovlivnil přátelský vztah a rozpory ve výpovědích obecné soudy pominuly. Skutečně objektivní jsou podle stěžovatele jen výpovědi policistů a lékařské zprávy; proto navrhuje napadená rozhodnutí zrušit.

4. Ústavní soud není další instancí v soustavě trestních soudů a v zásadě nezasahuje do jejich rozhodovací činnosti, neboť není vrcholem soudní soustavy ( y). Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu a výklad a aplikace jiných než ústavních předpisů je záležitostí obecných soudů, jejichž úloha spočívá v posouzení, jsou-li dány podmínky pro aplikaci konkrétního právního institutu. Ústavní soud zasáhne jen tehdy, zjistí-li nejzávažnější pochybení, porušení ústavně zaručených základních práv a svobod, zejména jsou-li závěry obecných soudů hrubě nepřiléhavé nebo vykazují-li znaky svévole.

5. Z napadených rozhodnutí se podává, že stěžovatel byl stíhán pro napadení jiné osoby, které sice nezpůsobilo zjevná fyzická zranění; útok však byl vyvolán z nenávistné pohnutky a vyvolal v poškozeném strach. V řízení před obecnými soudy bylo prokázáno, že jednání pachatelů začalo verbálními útoky, přešlo k fyzickému napadení a bylo zakončeno opět verbálními útoky. Svědkové popsali všechny fáze konfliktu dostatečně, aby mohl být učiněn jednoznačný závěr o naplnění skutkové podstaty trestného činu, který s ohledem na konkrétní okolnosti nemohl být vyhodnocen jen jako přestupek. Stěžovatel s výjimkou nesouhlasu s hodnocením důkazů a námitek o extrémním rozporu vyvozených právních závěrů nepředkládá žádnou, natož ústavně právní argumentaci. Námitky stěžovatele jsou jen opakováním jeho obhajoby a obecné soudy se s nimi již dostatečně vypořádaly.

6. Postup obecných soudů byl ústavně konformní, nebylo jím porušeno právo stěžovatele na osobní svobodu, soudní ochranu, spravedlivý proces, na rovnost či obhajobu a presumpce neviny. Stěžovatel neuvedl nic, z čeho by bylo protiústavní zásah možné dovodit. Obecné soudy vysvětlily, jak na základě provedených důkazů dospěly k jednoznačnému závěru o naplnění skutkové podstaty trestného činu, postupovaly v souladu s procesními předpisy a svá rozhodnutí řádně a srozumitelně odůvodnily.

7. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle , mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. srpna 2023

Pavel Šámal v. r.

předseda senátu