Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2038/23

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudce Jana Wintra a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Bc. Ondřeje Dostála, zastoupeného JUDr. Ing. Šimonem Petákem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, V Kolkovně 921/3, proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. -134 ze dne 28. 4. 2023, za účasti Krajského soudu v Plzni, jako účastníka řízení, a a) Mgr. Libora Michalce, b) obchodní korporace Paulson & Breeher s. r. o., se sídlem v Praze 2, Varšavská 715/36, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ("odvolací soud"), neboť je přesvědčen, že jím byla porušena jeho práva zaručená v a odst. ld.

2. Okresní soud Plzeň-město ("nalézací soud") usnesením č. j. -99 ze dne 12. 9. 2022 zastavil řízení o umoření kmenového listu vedlejší účastnice b) ["korporace", původně obchodní firmou IMPERIA Real Estate & Consulting s. r. o.] (výrok I.) a navrhovateli [vedlejšímu účastníkovi a)] uložil povinnost zaplatit stěžovateli 4 356 Kč na náhradě nákladů řízení (výrok III.). Nalézací soud dospěl k závěru, že navrhovatel procesně zavinil zastavení řízení, protože vzal zpět svůj návrh na umořeníy. Při vyčíslení výše náhrady za právní zastoupení dalších účastníků řízení nalézací soud dospěl k závěru, že v řízení nebyla zjištěna skutečná cena sporného kmenového listu a že z jeho nominální ceny nelze vyjít; vyčíslil proto hodnotu úkonu za právní zastoupení účastníka advokátem podle , a advokátního tarifu, tj. vycházel z paušální tarifní hodnoty 10 000 Kč. Za účelné nalézací soud považoval dva úkony právní služby (převzetí věci a jedno podání); náklady vynaložené na účast advokáta při soudním jednání a právní poradu stěžovatele s advokátem nalézací soud nepovažoval za účelné.

3. Odvolací soud ústavní stížností napadeným usnesením změnil usnesení nalézacího soudu ve výroku III. a navrhovateli uložil povinnost zaplatit stěžovateli 6 534 Kč na náhradě nákladů nalézacího řízení (výrok I.); dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Na rozdíl od nalézacího soudu odvolací soud dospěl k závěru, že stěžovatel má právo na náhradu právního zastoupení za další úkon právní služby - účast advokáta na jednání. Odvolací soud však stejně jako nalézací soud dopěl k závěru, že pro určení hodnoty úkonu právní služby je rozhodující, že sporná (resp. její předložení či umoření) nepředstavuje sama o sobě vlastní majetkovou hodnotu, a proto nelze předmět řízení ocenit penězi. Odvolací soud uvedl, že řízení o umořeníy obecně není složité, nepředpokládá se v něm potřeby vyššího stupně odbornosti, což platilo i v projednávané věci stěžovatele. Postup podle advokátního tarifu je proto podle odvolacího soudu adekvátní.

4. Stěžovatel v ústavní stížnosti zjednodušeně řečeno namítá, že odvolací soud porušil jeho základní práva, protože svévolně a v extrémním rozporu s judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu stanovil tarifní hodnotu úkonu právní služby na 10 000 Kč podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu. Odvolací soud se žádným způsobem nezabýval hodnotou kmenového listu vyjádřenou v penězích, byť mu to výslovně ukládá zákon. Hodnota kmenového listu měla být podle stěžovatele zjištěna buďto znaleckým posudkem, nebo zajištěním si potřebných podkladů podle . Soudy podle stěžovatele měly mimo jiné využít veřejně dostupné účetní závěrky, zjistit jmění korporace a podle něj určit cenu kmenového listu na 217 000 Kč. Podle stěžovatele proto měla odměna za jeden úkon právní služby činit 9 180 Kč, nikoliv 1 500 Kč; celková náhrada tedy měla činit 45 884,20 Kč namísto 6 534 Kč.

5. Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti stěžovatele příslušný. Ústavní stížnost byla podána oprávněnou osobou [ ]; je včasná a není nepřípustná podle téhož zákona; stěžovatel je řádně zastoupen advokátem. Ústavní stísněnost je však zjevně neopodstatněná.

6. Stěžovatel brojí proti způsobu, jakým obecné soudy určily výši náhrady nákladů řízení o umoření kmenového listu. Ústavní soud v případě stěžovatele nedospěl k závěru, že by postup soudů představoval kvalifikované porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces či práva na ochranu vlastnictví. Obecné soudy svá rozhodnutí srozumitelně - a nikoliv svévolně - odůvodnily; jejich rozhodnutí v žádném případě nepředstavují exces, který by ospravedlňoval výjimečný zásah Ústavního soudu do rozhodování obecných soudů ohledně výše náhrady nákladů řízení (např. bod 18 nálezu

sp. zn.

ze dne 28. 4. 2020), a to zejména ve vztahu k bagatelní výši tvrzeného rozdílu mezi přiznanou a požadovanou částkou (méně než 40 000 Kč).

7. Jelikož Ústavní soud nezjistil, že by napadenými rozhodnutími byla porušena ústavní práva stěžovatele, jeho ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. srpna 2023

Pavel Šámal v. r.

předseda senátu