Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 28/23

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Josefa Fialy (soudce zpravodaje), Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Tomáše Lichovníka, Kateřiny Ronovské, Radovana Suchánka, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře, Jana Wintra, Jiřího Zemánka a Daniely Zemanové, o návrhu stěžovatele D. H., zastoupeného JUDr. Ing. Tomášem Matouškem, advokátem, sídlem Dukelská třída 15/16, Hradec Králové, na zrušení rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 28. února 2023 o prominutí trestu podle písm. g) ústavního zákona České národní rady č. , České republiky, ve znění pozdějších předpisů, za účasti prezidenta republiky, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

I.

Vymezení posuzované věci a obsah napadeného rozhodnutí

1. Návrhem označeným jako ústavní stížnost se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí prezidenta republiky Ing. Miloše Zemana ze dne 28. 2. 2023 o prominutí trestu obchodní společnosti X (dále jen "společnost X"), s tvrzením, že je v rozporu s , a y (dále jen " ") a , a d.

2. Z návrhu a jeho přílohy se podává, že prezident republiky napadeným rozhodnutím podle písm. g) y prominul společnosti X zbytek trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti na veřejné soutěži, který jí byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 7. 5. 2021 č. j. -6020, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2022 č. j. -6229, za zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle a odst. 2 písm. c) , , spáchaný ve stádiu pokusu podle téhož zákona.

II.

Argumentace stěžovatele

3. Podle stěžovatele došlo vydáním napadeného rozhodnutí k porušení jeho základních ústavně zaručených práv a svobod:

- zejména práva na rovnost před zákonem, které konkrétně v tomto případě nutno chápat tak, že (a) musí být respektován příslušný, ve Sbírce zákonů publikovaný postup [rozhodnutí č. 378/2013 Sb. (pozn.: v celém návrhu opakovaně nesprávně označovaném jako rozhodnutí "č. ")], pro podání žádosti o milost a vedení řízení o ní, včetně způsobu vyřízení; (b) bude respektován princip milosti jako aktu milosrdenství udělovanému v podstatě z humanitárních důvodů, resp. ve smyslu rozhodnutí č. 378/2013 Sb. z důvodů zdravotních,

- práva na to, aby byla státní moc uplatňována jen v případech a mezích stanovených zákonem, což znamená, že prezident republiky nebude překračovat meze své (výkonné) moci a nebude si přisvojovat část moci soudní posuzováním adekvátnosti trestním soudem uloženého trestu vzhledem k zjištěným okolnostem a následně nahrazováním soudního rozhodování o trestu rozhodnutím vlastním,

- práva na to, aby byly zachovány a jakýmikoli zásahy orgánů státu nebyly porušeny základní náležitosti demokratického právního státu v České republice; napadené rozhodnutí je natolik excesivní a extrémní, že dovoluje stěžovateli dovozovat porušení a 3 y a formulovat tomu odpovídající jeho základní právo na zachování demokratického právního státu, kterému musí být poskytnuta plná ochrana,

- důvěry v právo, která plyne z principu právního státu zakotveného v y a která v tomto konkrétním případě znamená, že stěžovatel nesmí být vydaným rozhodnutím prezidenta republiky o udělení milosti uvržen do nejistoty o tom, na základě jakých kritérií a z jakých důvodů (případně za jakým účelem) je milost udělena, resp. uvržen do jistoty o tom, že právo vydat rozhodnutí o milosti bylo v tomto případě prezidentem republiky zneužito.

4. Podle stěžovatele porušil prezident republiky ústavní pořádek udělením milosti, aniž by došlo k dodržení předepsaného zákonného postupu podle § 366 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a postup prezidenta republiky je překročením mezí vlastní pravomoci, když prezident republiky přenesl část své výsostné pravomoci na jiný orgán moci výkonné (Ministerstvo spravedlnosti) a tím je ve výkonu této své pravomoci omezen.

III.

Posouzení návrhu

5. Z vlastní rozhodovací činnosti Ústavní soud zjistil, že stěžovatel v roce 2022 podal obsahově i argumentačně shodný návrh (viz zejména III. až V. část doplnění návrhu ze dne 12. 7. 2022 ve věci

sp. zn.

a II., III. a V. část posuzovaného návrhu), který byl usnesením ze dne 18. 7. 2023

sp. zn.

(rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na www.http://nalus.usoud.cz) odmítnut podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný (srov. bod 14. odůvodnění tohoto usnesení, v němž Ústavní soud zdůraznil, že jeho pravomoci, taxativně vypočtené v y, neobsahují možnost projednat podání napadající postup při udělování milosti a z ústavního pořádku nelze nárok na určitou formu vyřízení žádosti o milost dovodit). Toto usnesení se vypořádalo se stěžovatelovou argumentací, tudíž Ústavní soud na ně odkazuje s tím, že není důvod odchýlit se od závěrů v něm uvedených. Tento postup je v souladu s judikaturní praxí Ústavního soudu (srov. usnesení ze dne 15. 5. 2012

sp. zn.

a ze dne 21. 7. 2015

sp. zn.

aj.).

6. Ústavní soud uzavírá, že přezkoumal stěžovatelův návrh z hlediska působnosti dané mu u, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti ( ), a protože z důvodů uvedených v bodě 14. odůvodnění usnesení

sp. zn.

zjistil, že k projednání podání napadajícího postup při udělování milosti není příslušný, návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle odmítl. O návrhu rozhodl Ústavní soud v plénu podle čl. 1 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. a) sdělení Ústavního soudu č. 52/2014 Sb.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. srpna 2023

Josef Baxa v. r.

předseda Ústavního soudu