Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1877/23

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti L. V., bez právního zastoupení, proti rozhodnutím Okresního soudu Brno-venkov, proti jiným zásahům a proti postupu České republiky, města K. a soudů České republiky, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka v podání označeném jako ústavní stížnost uvádí, že blíže nespecifikovanými rozhodnutími Okresního soudu Brno-venkov byly porušeny mezinárodní úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, jakož i základní práva stěžovatelky a jejích synů. Z podání není zřejmé, čeho se stěžovatelka návrhem domáhá, avšak soudům a městu K. vytýká diskriminaci zvlášť zranitelných osob a České republice navíc i způsobení pracovní neschopnosti jednoho z jejích synů. Česká republika se dle stěžovatelky soustavně dopouští účelového mučení osob se zdravotním postižením, na kterém má podíl i Česká advokátní komora. Závěrem stěžovatelka namítá, že Česká advokátní komora zneužívá své moci a monopolu při určování advokátů a má vadné formuláře žádostí o právní službu, které z toho důvodu není možné „řádně a úplně“ vyplnit.

2. Ačkoli byla stěžovatelka v souvislosti s jejími předchozími podáními Ústavnímu soudu již mnohokrát vyzývána k odstranění vad podání s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení zastoupena advokátem již při podání ústavní stížnosti) i o případných následcích neodstranění vytčených vad podání, opět zvolila nekvalifikovaný postup, kterým ignoruje náležitosti ústavní stížnosti předepsané .

3. Ústavní soud v jiných věcech navrhovatelky rovněž opakovaně uvedl, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických předchozích případech (viz např. letošní usnesení

sp. zn.

,

,

a desítky dřívějších usnesení).

4. Za dané situace, kdy se jeví setrvání na požadavku stále stejného poučení o povinném zastoupení advokátem neefektivním a formalistickým, odmítl soudce zpravodaj návrh za přiměřeného použití ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. července 2023

Jan Wintr, v. r.

soudce zpravodaj