Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1179/23

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jiřího Zemánka a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. M., zastoupené advokátem Mgr. Otakarem Janebou, advokátem se sídlem U Železné lávky 568/10, Praha 1, proti výroku III. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. 9. 2022 č. j. -277 a proti výroku II. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2023 č. j. -333, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Výše označená stěžovatelka podala v zákonné lhůtě prostřednictvím advokáta a po vyčerpání všech procesních prostředků, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen " "), ústavní stížnost. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označených nákladových výroků rozhodnutí, neboť má za to, že jimi byla porušena její práva podle d.

2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených listin, stěžovatelka se domáhala peněžité náhrady za vytrpěné bolesti (částka 217 029,40 Kč) a za ztížení společenského uplatnění (částka 837 768 Kč) v souvislosti s nesprávným postupem žalované spočívajícím v nesprávně stanovené diagnóze, které vedly k odstranění levé ledviny stěžovatelky. Obvodní soud výše citovaným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit stěžovatelce na bolestném částku ve výši 217 029,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky ode dne 15. 5. 2017 do zaplacení (výrok I.), dále žalované uložil povinnost zaplatit stěžovatelce na ztížení společenského uplatnění částku ve výši 837 768 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky ode dne 15. 5. 2017 do zaplacení (výrok II.), žalované a vedlejší účastnici uložil povinnost zaplatit stěžovatelce společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 137 214 Kč (výrok III.) a konečně rozhodl o povinnost žalované a vedlejší účastnice zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet soudu náklady znalečného ve výši 32 374 Kč (výrok IV.). Ohledně nákladů na právní zastoupení žalobkyně vyšel soud z odměny advokáta určené postupem podle Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen " "), z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč (2 x 50 000 Kč /bolestné + ztížení společenského uplatnění/), a to s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021 sp. zn. , a stanovil odměnu za každý úkon právní služby ve výši 5 100 Kč. Dále přiznal paušální náhradu hotových výdajů za každý z úkonů po 300 Kč podle citované vyhlášky a DPH. Celkem stěžovatelce přiznal náklady řízení ve výši 137 214 Kč. Městský soud ve výše citovaném rozsudku nákladový výrok III. obvodního soudu potvrdil.

3. Stěžovatelka namítá, že již v době podání žalobního návrhu byla známa výše plnění, resp. peněžité náhrady za vytrpěnou bolest a za ztížení společenského uplatnění, neboť soudu předložila znalecký posudek, ze kterého toto plynulo. Z výše uvedených důvodů nesouhlasí s aplikací usnesení Nejvyššího soudu na danou situaci.

4. Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod.

5. Doktrína minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti jiných orgánů veřejné moci se ještě markantněji promítá do rozhodování o nákladech řízení, neboť tuto otázku nelze z hlediska kritérií spravedlivého procesu klást na stejnou úroveň jako na proces vedoucí k rozhodnutí ve věci samé. Z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že rozhodování o nákladech řízení je výhradně doménou civilních soudů. Je-li napadený nákladový výrok odůvodněn ústavně konformním způsobem, Ústavnímu soudu nepřísluší přezkoumávat konkrétní způsob, jakým obecné soudy na věc aplikovaly podústavní právo, a tím zasahovat do typově odvozené struktury advokátních odměn a z ní se odvíjející praxe obecných soudů; není věcí ústavního soudnictví, aby pro účely stanovení odměn advokátů zasahovalo do systematicky a logicky uceleného podřazení konkrétních typů věcí určité tarifní hodnotě, jak je stanoveno v advokátním tarifu a konkretizováno ustálenou judikaturou obecných soudů.

6. Obecné soudy v napadených usneseních aplikovaly judikaturu Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud v citovaném usnesení dovodil, že ve věci určení tarifní hodnoty pro účely výpočtu odměny advokáta podle v řízeních o nárocích na náhradu nemajetkové újmy na zdraví je přiléhavé aplikovat ustanovení Stěžovatelka v dané věci opomíjí fakt, že v době započetí úkonu právní služby nelze určit výši plnění, neboť určení výše náhrady závisí na posouzení soudu podle mnoha kritérií.

7. Vzhledem k výše řečenému Ústavní soud konstatuje, že obecné soudy svými rozhodnutími o nákladech řízení, které vycházely z platného znění advokátního tarifu, do práv stěžovatelky nijak nezasáhly.

8. Ústavní soud vzhledem k výše uvedenému uzavírá, že ve věci neshledal důvod ke svému zásahu do rozhodování obecného soudu. Z těchto důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný ve smyslu .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. června 2023

Jiří Zemánek, v. r.

předseda senátu