Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 562/23

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Svatoněm o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Halady, zastoupeného Mgr. Lucií Tycovou Rambouskovou, advokátkou, sídlem Národní 973/41, Praha 1 - Staré Město, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. prosince 2022 č. j. -197, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. března 2022 č. j. -130 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 3. listopadu 2021 č. j. -89, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 28. 2. 2023, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí.

2. Toto podání nebylo zjevně možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo formálními nedostatky [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")]. Stěžovatel v řízení o Ústavní stížnosti musí být povinně zastoupen advokátem ( ), přičemž povinnost právního zastoupení se týká celého řízení, což znamená, že musí být splněna již v době podání návrhu, a k ústavní stížnosti musí být přiložena plná moc advokáta ( ), a to k zastupování v konkrétním řízení před Ústavním soudem. Plná moc též musí být vystavena až poté, kdy došlo k tvrzenému zásahu orgánu veřejné moci, proti kterému ústavní stížnost směřuje, tj. po vydání posledního procesního prostředku, které stěžovateli

zákon k ochraně práva poskytuje [ - 6 ; srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 10. 2001

sp. zn.

(U 39/24 SbNU 557)]. Takováto plná moc však k ústavní stížnosti přiložena nebyla.

3. Jeho podání tedy vykazovalo takové vady, pro které by jej jako ústavní stížnost nebylo možno podle projednat. Stěžovatel byl prostřednictvím své zástupkyně výzvou, která jí byla doručena prostřednictvím datové schránky dne 1. 6. 2023, vyzván jednak k doložení řádné plné moci, tak také k doložení dokladu o tom, že ústavní stížnost byla podána včas, tj. v zákonem stanovené lhůtě ( až 5 ).

4. K tomu byla stěžovateli stanovena lhůta 10 dnů ode dne doručení předmětné výzvy s poučením o důsledcích, nebudou-li tyto vady v této lhůtě odstraněny [ ].

5. Vzhledem k tomu, že stěžovatel odstranil toliko jednu vytýkanou vadu, když přípisem doručeným Ústavnímu soudu dne 12. 6. 2023 doložil bezvadnou plnou moc, ale vada spočívající v nedoložení dokladu o tom, že ústavní stížnost byla podána včas, nebyla ve stanovené lhůtě (a ani k dnešnímu dni) odstraněna, nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout podle .

6. Nad rámec nutného odůvodnění Ústavní soud konstatuje, že stěžovatel se domáhá zrušení mj. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. března 2022 č. j. -130. Tento rozsudek však již byl zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 18. 10. 2022

sp. zn.

, ve znění opravného usnesení ze dne 27. 12. 2022

sp. zn.

. Jak Ústavní soud ověřil, tak řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. stále probíhá. Ústavní soud v této souvislosti připomíná, že jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. Princip subsidiarity se po procesní stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud přistoupil k zásahu na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až tehdy, kdy příslušné orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit. Stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických či právnických osob příslušný určitý orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud rozhodnutí tohoto orgánu předbíhat, respektive nahrazovat. V návaznosti na princip subsidiarity platí, že řízení o ústavní stížnosti podle písm. d) y je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených. V posuzované věci nutno poukázat na fakt, že stěžovatel podal ústavní stížnost proti postupu obecných soudů v doposud pravomocně neskončeném řízení. Kdyby Ústavní soud neodmítl ústavní stížnost z důvodu uvedeného výše, musel by, vzhledem k zásadě minimalizace jeho zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů, předložený návrh odmítnout podle jako nepřípustný (předčasný).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. června 2023

Jan Svatoň, v. r.

soudce zpravodaj