Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 270/23

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka, soudce Josefa Fialy a soudce zpravodaje Pavla Rychetského o ústavní stížnosti stěžovatele V. B., zastoupeného Mgr. Martinem Keřtem, advokátem, sídlem Sladkovského 2059, Pardubice, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. října 2022 č. j. -104 a rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. března 2022 č. j. -61, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, a Zdravotnické záchranné služby Královehradeckého kraje, sídlem Hradecká 1690/2a, Hradec Králové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

1. Ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") a Okresního soudu v Hradci Králové (dále jen "okresní soud") z důvodu tvrzeného porušení jeho základních práv podle a 6, a d.

II.

Shrnutí dosavadního řízení

2. Stěžovatel se žalobou podanou u okresního soudu domáhal vůči vedlejší účastnici náhrady škody ve výši 15 000 Kč spočívající ve ztrátě na úrodě pšenice. Tato majetková újma měla stěžovateli vzniknout tím, že ho vedlejší účastnice bezdůvodně a proti jeho vůli převezla do Psychiatrické nemocnice Kosmonosy, kde byl nedobrovolně zbaven osobní svobody po dobu 39 dnů, a nemohl tak zabránit tomu, aby třetí osoba - Zemědělské družstvo B. - zničila zasetou pšenici. Vedlejší účastnice naproti tomu argumentovala, že převoz stěžovatele byl vyžádán Policií České republiky a konzultován s ošetřující lékařkou z oboru psychiatrie, jež v lékařské zprávě výslovně potvrdila nezbytnost hospitalizace; transport neměl se vznikem tvrzené újmy žádnou souvislost.

3. Okresní soud napadeným rozsudkem stěžovatelovu žalobu zamítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II). Dospěl k závěru, že v posuzované věci nebyl naplněn již první předpoklad odpovědnosti za škodu, neboť vedlejší účastnice neporušila převozem stěžovatele do psychiatrické nemocnice žádnou právní povinnost. O nutnosti hospitalizace rozhodla ošetřující lékařka a vedlejší účastnici nepříslušelo její rozhodnutí přezkoumávat.

4. Stěžovatel napadl rozsudek okresního soudu odvoláním a podal současně i "doplňkovou žalobu na ochranu osobnosti", v níž žádal po vedlejší účastnici uhradit částku ve výši 20 000 Kč. Krajský soud napadeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí okresního soudu (výrok I) a uložil stěžovateli povinnost nahradit náklady odvolacího řízení (výrok II). V řízení před okresním soudem neshledal žádné procesní vady a označil nově uplatněný nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřípustný. Ztotožnil se se skutkovými závěry soudu prvního stupně a neprovedl stěžovatelem nově navrhované důkazy s odůvodněním, že s ohledem na zásadu neúplné apelace není možno v této fázi řízení dokazování doplnit. Přisvědčil závěru okresního soudu, že vedlejší účastnice neporušila právní povinnost, když vyhověla žádosti ošetřující lékařky o transport stěžovatele do psychiatrické nemocnice; postup byl v souladu se zákonem.

III.

Argumentace stěžovatele

5. Stěžovatel předně obecným soudům vytýká, že neprovedly jím navrhované důkazy. Dále namítá, že byl nedobrovolně převezen do psychiatrické nemocnice a zde hospitalizován, aniž byly splněny zákonné předpoklady pro takový postup. V té souvislosti uvádí, že v den transportu nikoho neohrožoval ani nepředstavoval jakoukoliv hrozbu a že jeho ošetřující lékařka vystavila lékařskou zprávu bez toho, aby ho v onen den vyšetřila. Vedlejší účastnice podle stěžovatele měla bedlivě vážit, zda žádost o její asistenci má oporu v právu, což v daném případě naplněno nebylo. Argumentuje, že mu postupem vedlejší účastnice, lékařky a Policie České republiky vznikla újma na zdraví po duševní i fyzické stránce. Konečně se dovolává ochrany své ústavně zaručené osobní svobody a zachování principů spravedlnosti, přičemž odkazuje na četná rozhodnutí Ústavního soudu.

IV.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

6. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž byla vydána napadená rozhodnutí. Stěžovatel je právně zastoupen advokátem na základě plné moci pro zastupování v tomto řízení před Ústavním soudem. Ústavní stížnost splňuje i ostatní zákonem stanovené náležitosti. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a contrario].

V.

Vlastní posouzení

7. V řízení o ústavních stížnostech je Ústavní soud - jako soudní orgán ochrany ústavnosti - povinen vždy nejprve zkoumat, zda napadenými rozhodnutími nebo jinými zásahy orgánů veřejné moci vůbec mohla být porušena ústavně zaručená práva či svobody stěžovatele, a zda jsou tedy ústavní stížností napadená rozhodnutí a jiné zásahy způsobilé k vlastnímu meritornímu přezkumu. Pakliže Ústavní soud dospěje k závěru, že tomu tak není, odmítne ústavní stížnost podle .

8. Obecné soudy v napadených rozhodnutích přiléhavě, logicky a srozumitelně odůvodnily svůj závěr, že předpoklady pro odpovědnost za škodu nebyly v posuzované věci naplněny, neboť se vedlejší účastnice nedopustila porušení povinnosti. Jejich rozhodnutí z pohledu Ústavního soudu obstojí.

9. Krajský soud v napadeném rozsudku taktéž řádně vysvětlil, že k doplnění dokazování na základě stěžovatelových návrhů nepřistoupil, jelikož takovému postupu brání , , ve znění pozdějších předpisů. Ani v tomto směru tak nelze stěžovatelovým námitkám přisvědčit.

10. Z těchto důvodů Ústavní soud zhodnotil, že napadenými rozhodnutími nedošlo k porušení ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele.

11. Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, a to jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. června 2023

Radovan Suchánek v. r.

předseda senátu