Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1350/23

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudců Jana Svatoně a Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky OPATHERM a.s., sídlem Horní náměstí 283/58, Opava, právně zastoupené JUDr. Jiřím Velíškem, advokátem, sídlem Pacovská 2104/1, Praha 4, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 4. 2023 č. j. -74, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2021 č. j. -114, rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu ze dne 26. 11. 2019 č. j. 05650-23/2017-ERU č. III., IV. a V., rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 21. 3. 2019 č. j. 05650-18/2017-ERU č. II., III., IV. a V. v rozsahu změněném nebo potvrzeném rozhodnutím Rady Energetického regulačního úřadu ze dne 26. 11. 2019 č. j. 10244-86/2017-ER, o návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto:

Vykonatelnost rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 4. 2023 č. j. -74, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2021 č. j. -114, rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu ze dne 26. 11. 2019 č. j. 05650-23/2017-ERU č. III., IV. a V., rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 21. 3. 2019 č. j. 05650-18/2017-ERU č. II., III., IV. a V. v rozsahu změněném nebo potvrzeném rozhodnutím Rady Energetického regulačního úřadu ze dne 26. 11. 2019 č. j. 10244-86/2017-ER se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

Odůvodnění

1. Podanou ústavní stížností brojí stěžovatelka proti shora uvedeným rozhodnutím, a to pro porušení ústavně zaručeného práva na soudní a jinou právní ochranu, neboť má za to, že v řízení před Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) došlo k porušení zásady legitimního očekávání dle , , ve znění pozdějších předpisů, a k porušení souvisejících principů oprávněné důvěry v právo a právní jistoty.

2. Stěžovatelka v ústavní stížnosti podrobně uvedla a rozvedla veškerou argumentaci podporující závěr o porušení jejích ústavně zaručených práv a navrhuje odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí.

3. Ústavní soud konstatuje, že v zásadě platí, že ústavní stížnost odkladný účinek nemá. Na návrh stěžovatele však může být vykonatelnost napadeného rozhodnutí odložena, jestliže to není v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamená pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám ( a odst. 2 ).

4. V daném případě stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že již splnila svou povinnost k úhradě pokuty ve výši 2 381 657 Kč (jak pro ni tato povinnost vyplývá z konečného znění výroku IV. prvoinstančního rozhodnutí ERÚ v návazností na vydané Rozkladové rozhodnutí ERÚ), a taktéž již splnila svou povinnost k úhradě nákladů řízení ve výši 1 000 Kč (jak pro ni tato povinnost vyplývá z konečného znění výroku V. prvoinstančního rozhodnutí ERÚ v návaznosti na vydané Rozkladové rozhodnutí ERÚ). Tímto svým návrhem proto požaduje odložit pouze povinnost k provedení opravné kalkulace, jak pro ni tato povinnost vyplývá z konečného znění výroku III. prvoinstančního rozhodnutí ERÚ v návaznosti na vydané rozkladové rozhodnutí ERÚ. Stěžovatelka poznamenává, že jedině tato povinnost jí způsobuje zcela zásadní újmu.

5. Naopak pokud by v rámci povinnosti k opravě kalkulace měla stěžovatelka odběratelům vracet konkrétní částky, jednalo by se s ohledem na počet bytů zásobovaných stěžovatelkou teplem v dané lokalitě v roce 2014 (cca 10 000 bytů) o marginální částky ve výši okolo 240 Kč pro jeden byt, tedy na straně třetích osob - odběratelů nemůže přiznáním odkladu vykonatelnosti napadených rozhodnutí dojít k jakékoli citelnější újmě srovnatelné s hrozící újmou na straně stěžovatelky.

6. Aniž by tedy Ústavní soud jakkoliv předjímal konečný výsledek řízení o podané ústavní stížnosti, má za to, že stěžovatelka předložila dostatečně přesvědčivé argumenty, dokládající nenávratné dopady, jež by jí mohly vzniknout v souvislosti s výkonem napadených rozhodnutí. Z uvedených důvodů návrhu na odklad vykonatelnosti ústavní stížností napadených rozhodnutí Ústavní soud vyhověl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. června 2023

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu