Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3008/22

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudců Jana Svatoně a Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Střechy KMB, spol. s r.o., sídlem Objízdná 1878, Otrokovice, zastoupené Mgr. Janem Drozdem, advokátem, sídlem Potoky 552, Zlín, proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 5. 3. 2019 č. j. -91, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. 2. 2022 č. j. -208, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2021 č. j. -175, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2022 č. j. -245, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Ústavnímu soudu byl dne 31. 10. 2022 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po formální stránce a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Stěžovatelka byla v dřívějším řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. zastupována advokátkou JUDr. Marií Bučkovou. V průběhu řízení byla plná moc vypovězena a stěžovatelka se nechala zastoupit Mgr. Helenou Machálkovou. Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 9. 2015 č. j. -323, byla žalobkyni, společnosti PSJ, a.s. (dále jen "společnost PSJ"), uložena povinnost nahradit stěžovatelce náklady řízení "k rukám právní zástupkyně". V záhlaví rozsudku však byla chybně jako právní zástupkyně stěžovatelky označena dřívější stěžovatelčina advokátka JUDr. Bučková, které také byl doručován rozsudek a které společnost "PSJ" náklady řízení zaplatila. Po vydání opravného usnesení ze dne 19. 11. 2015 č. j. -354, v němž již byla správně označena advokátka Mgr. Machálková, společnost "PSJ" uhradila náklady řízení také této právní zástupkyni stěžovatelky. Společnost "PSJ" později proti stěžovatelce podala žalobu na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého dvojí úhradou přisouzených nákladů předcházejícího řízení. Okresní soud ve Zlíně rozsudkem ze dne 5. 3. 2019 č. j. -91, společnosti "PSJ" přiznal nárok na úhradu požadované částky. Krajský soud v Brně na základě odvolání žalobu jako nedůvodnou zamítl rozsudkem ze dne 16. 3. 2021 č. j. -147. Nejvyšší soud rozsudek krajského soudu zrušil rozsudkem ze dne 14. 9. 2021 č. j. -175. Krajský soud v Brně následně vázaný právním názorem Nejvyššího soudu prvoinstanční rozhodnutí potvrdil rozsudkem ze dne 1. 2. 2022 č. j. -208. Stěžovatelčino dovolání Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 14. 7. 2022 č. j. -245. Obecné soudy učinily závěr, že v důsledku první platby adresované JUDr. Bučkové se stěžovatelka bezdůvodně obohatila, neboť výrok rozhodnutí, že náhrada nákladů řízení má být zaplacena advokátu (k jeho rukám) představuje určení platebního místa. Advokát však není věcně legitimován k náhradě nákladů řízení a nositelem přisouzeného práva je vždy jím zastupovaný účastník řízení.

Stěžovatelka se domnívá, že napadeným rozhodnutím bylo zasaženo do jejích práv garantovaných v a a 2 d. Je přesvědčena, že napadenými rozhodnutími bylo zasaženo do autonomie vůle, protože si nemohla svobodně určit platební místo. Obecné soudy navíc chybně posoudily otázku aktivní věcné legitimace a okamžik nabytí právní moci rozsudku vrchního soudu. Zároveň nesprávně posoudily nepoctivé jednání společnosti "PSJ". Z toho důvodu se ústavní stížností domáhá zrušení uvedených soudních rozhodnutí.

III.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyly dotčeny předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody jeho účastníka a zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy. Ústavní soud takové pochybení v nyní projednávaném případě neshledal. Napadená rozhodnutí jsou srozumitelně a logicky odůvodněna a nevykazují známky svévole ani jiného excesu nezbytného pro uplatnění kasační pravomoci Ústavního soudu.

Stěžovatelka v napadených rozhodnutích spatřuje zásah do autonomie vůle, neboť jí nebylo umožněno svobodně si určit platební místo. Ústavní soud takový zásah neshledal. Platební místo bylo stanoveno v předchozím řízení výše uvedeným rozsudkem vrchního soudu, v němž byla chybně uvedena jako právní zástupkyně JUDr. Bučková, která stěžovatelku zastupovala dříve. Pochybení bylo odstraněno opravným usnesením. Před vydáním tohoto rozhodnutí však již společnost "PSJ" náklady řízení JUDr. Bučkové uhradila. Po vydání opravného usnesení náklady řízení uhradila také Mgr. Machálkové. V nynějším řízení se společnost "PSJ", resp. její insolvenční správce Ing. Jánošík domáhali vydání bezdůvodného obohacení vzniklého dvojí úhradou nákladů řízení. Obecné soudy učinily závěr, že k bezdůvodnému obohacení došlo první platbou adresovanou JUDr. Bučkové. Právní důvod tedy má až druhá platba adresovaná Mgr. Machálkové. Zcela v souladu s principem autonomie vůle je tedy právní ochrana poskytnuta právě této druhé platbě adresované stěžovatelkou zvolené právní zástupkyni.

Ve vztahu k aktivní věcné legitimaci, nabytí právní moci a nepoctivému jednání Ústavní soud konstatuje, že jde o námitky bez ústavněprávní relevance. Ústavnímu soudu nepřísluší napadená rozhodnutí posuzovat z hlediska jejich věcné správnosti, nýbrž pouze z hlediska jejich ústavnosti (srov. např. usnesení ze dne 17. 1. 2023

sp. zn.

). Uvedené námitky představují pouze pokračující polemiku s obecnými soudy ohledně výkladu podústavního práva, který však nepředstavuje žádný zásah do ústavně garantovaných práv stěžovatelky. Stěžovatelka sice formálně uvádí, že v závěrech obecných soudů spatřuje libovůli, ve skutečnosti však pouze opakuje argumentaci, se kterou se již obecné soudy vypořádaly. Zejména napadená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou v tomto ohledu velmi pečlivě a přesvědčivě odůvodněna, nevykazují žádné známky libovůle ani jiného kvalifikovaného excesu a Ústavní soud neshledal důvod pro uplatnění svojí kasační pravomoci.

Z uvedených důvodů Ústavní soud stěžovatelčinu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl podle jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. května 2023

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu