Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1286/23

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti korporace MVM TECHNIK s. r. o., se sídlem v Karlových Varech, Chebská 38/5, zastoupené JUDr. Tomášem Nielsenem, advokátem se sídlem v Praze 1, Dlouhá 618/14, proti postupu Nejvyššího soudu ve věci vedené pod sp. zn. , za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka podala dne 24. 3. 2022 prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5 dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -1680 ze dne 20. 1. 2022 (ve věci o zaplacení 3 280 000 Kč s příslušenstvím), které bylo Nejvyššímu soudu doručeno dne 2. 5. 2022. Spolu s dovoláním podala stěžovatelka návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí ve smyslu .

2. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá ochrany svých ústavně zaručených práv podle ve spojení s d, které měl Nejvyšší soud porušit tím, že navzdory urgenci stěžovatelky ani po uplynutí více než jednoho roku nerozhodl o jejím návrhu na odklad vykonatelnosti Městského soudu v Praze č. j. -1680 ze dne 20. 1. 2022. Stěžovatelka má přitom zájem na tom, aby Nejvyšší soud rozhodl o otázce odkladu vykonatelnosti co nejdříve, neboť proti stěžovatelce již byla zahájena exekuce; proto ji s odkazem na nález Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 23. 8. 2017 (N 154/86 SbNU 563) navrhuje, aby Ústavní soud Nejvyššímu soudu uložil, aby bez zbytečných průtahů rozhodl o podaném návrhu na odklad vykonatelnosti.

3. Dříve než lze věcně posoudit ústavní stížnost, je třeba zkoumat, zda jsou k jejímu projednání dány podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

4. Podle ve spojení s je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (vyjma návrhu na obnovu řízení). Ústavní stížnost je založena na zásadě její subsidiarity k jiným zákonným procesním prostředkům; to znamená, že ústavní stížnost je třeba pojímat jako krajní prostředek k ochraně práva, který nastupuje teprve tehdy, není-li možná náprava postupy před jinými orgány veřejné moci, tedy pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany.

5. Již v citovaném nálezu

sp. zn.

Ústavní soud dospel k závěru, že brojila-li tamější stěžovatelka proti tomu, že Nejvyšší soud po dobu téměř celého roku nerozhodl o jejím návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, představuje návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), procesní prostředek ochrany práv ve smyslu zákona o Ústavním soud, jehož nevyužití má za následek nepřípustnost ústavní stížnosti (bod 22 odůvodnění nálezu).

6. Má-li tedy stěžovatelka v nyní posuzované věci za to, že dochází k průtahům, má k dispozici procesní prostředek k odstranění průtahů v řízení před obecnými soudy, a to právě návrh podle § 174a zákona o soudech a soudcích (srov. např. nález

sp. zn.

ze dne 29. 3. 2022, bod 20, usnesení

sp. zn.

ze dne 24. 1. 2023, bod 20, či usnesení

sp. zn.

ze dne 31. 1. 2023, bod 12; všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz). Z obsahu ústavní stížnosti však nevyplývá, že by stěžovatelka výše uvedeného postupu před podáním ústavní stížnosti využila (a brojila proti tomu ústavní stížností). Za dané procesní situace, kdy stěžovatelka řádně nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svých práv, je ústavní stížnost nepřípustná.

7. Ústavní soud dále zvažoval, zda nyní posuzovanou věc provázejí takové mimořádné okolnosti, jež by mohly svědčit pro naplnění podmínek předjímaných (k této otázce srov. např. body 10 až 13 usnesení

sp. zn.

ze dne 31. 8. 2021) - žádné však nezjistil. Je především věcí stěžovatele, aby v ústavní stížnosti nutný "přesah vlastních zájmů" řádně, přesvědčivě a s využitím judikatury zdejšího soudu vyložil [srov. stanovisko pléna sp. zn. ze dne 7. 2. 2023 (57/2023 Sb.), bod 33]; nicméně stěžovatelka tyto výjimečné okolnosti netvrdí a ani se aplikace předmětného ustanovení nedovolává.

8. V odkazovaném nálezu

sp. zn.

Ústavní soud přisvědčil tamější stěžovatelce, že je naplněn předpoklad přijetí ústavní stížnosti podle , neboť výsledek daného řízení mohl mít dopad na právní postavení řady stávajících účastníků řízení před dovolacím soudem, a to v situaci, kdy s ohledem na dlouholetou neměnnou praxi Nejvyššího soudu (spočívající v tom, že Nejvyšší soud návrhu na odklad vykonatelnosti buď vyhoví, nebo o něm nerozhoduje), nešlo očekávat, že by v procesním postupu Nejvyššího soudu mohlo dojít k nějaké změně, což vyvolalo pochybnost, zda by vůbec v daném případě mohl být návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu považován za "efektivní" procesní prostředek ochrany práva, byť obecně tomu tak nepochybně je (bod 22 odůvodnění nálezu). Nyní posuzovaná věc - na rozdíl od citovaného nálezu - obdobné znaky obecnosti, opakovatelnosti a neomezenosti konkrétním případem nevykazuje.

9. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako nepřípustný návrh.

10. Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti bezodkladně, aby stěžovatelka mohla bez dalších zbytečných průtahů využít jí dostupný právní prostředek (viz body 5 a 6 výše), jímž může docílit ochrany svých ústavně zaručených práv. Nebude-li stěžovatelka ani následně s postupem Nejvyššího soudu spokojena, nic jí nebude bránit v podání ústavní stížnosti nové.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. května 2023

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj