Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 808/23

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), soudců JUDr. Jaromíra Jirsy a JUDr. Pavla Šámala ve věci ústavní stížnosti H. J., zastoupené Mgr. Tomášem Greplem, advokátem se sídlem Olomouc, Horní náměstí 365/7, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 23. 2. 2023 č. j. -159 a usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 10. 1. 2023 č. j. -151, o návrhu stěžovatelky na odklad vykonatelnosti rozhodnutí, takto:

Vykonatelnost usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 10. 1. 2023 č. j. -151 a usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 23. 2. 2023 č. j. -159 se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

Odůvodnění

Stěžovatelka v ústavní stížnosti navrhuje zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Okresního soudu v Olomouci, kterým byl nařízen výkon podmíněně odloženého trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, jenž jí byl uložen trestním příkazem téhož soudu ze dne 3. 8. 2020 č. j. -51. Dále navrhuje zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, kterým byla zamítnuta její stížnost proti usnesení Okresního soudu v Olomouci. Podle stěžovatelky došlo vydáním napadených rozhodnutí k zásahu do jejích práv podle a d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobody a Úmluvy o právech dítěte. S ústavní stížností stěžovatelka spojila také návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Z ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatelka je matkou nezletilé B. J., přičemž je jedinou osobou, která o nezletilou pečuje a může pečovat. Nezletilá byla svěřena do výlučné výchovy stěžovatelky, otec nezletilé se o svou dceru po celý její život nezajímal. Nezletilá byla předběžným opatřením Okresního soudu v Bruntále, pobočky v Krnově ze dne 20. 10. 2022 č. j. -10, umístěna do diagnostického u v Ostravě, přičemž toto předběžné opatření bylo soudem následně několikrát prodlouženo. Stěžovatelka uvádí, že nařízení výkonu trestu se časově překrývá s dobou, kdy by se měla nezletilá v součinnosti s orgánem sociálně-právní ochrany dětí vracet domů do její osobní péče. Podle ní je zřejmé, že by nástup trestu zásadně zasáhl do výchovy a života její nezletilé dcery, přičemž by v takovém případě musela být pravděpodobně umístěna do ústavní péče.

Ústavní soud konstatuje, že v zásadě platí, že ústavní stížnost odkladný účinek nemá. Na návrh stěžovatele však může být vykonatelnost napadeného rozhodnutí odložena, jestliže to není v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamená pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám ( a odst. 2 ).

Podmínky citovaného ustanovení jsou podle názoru Ústavního soudu splněny, neboť pravomocné a vykonatelné rozhodnutí trestního soudu, jímž se nařizuje výkon podmíněně odloženého trestu odnětí svobody, může v daném případě a v daných souvislostech představovat závažný zásah do základních práv stěžovatelky. Ústavní soud v tomto ohledu přihlédl zejména ke specifické a výjimečné situaci týkající se stěžovatelčiny nezletilé dcery, která by se v blízké době měla zřejmě vracet do péče stěžovatelky z Diagnostického u a z terapeutické komunity (kde podstupuje terapii zaměřenou na její závislost na návykových látkách). Nástup do výkonu trestu odnětí svobody by tak mohl stěžovatelce a její dceři způsobit závažnější újmu, než ke které může dojít odkladem vykonatelnosti rozhodnutí trestních soudů o nařízení výkonu podmíněně odloženého trestu odnětí svobody.

Ústavní soud proto návrhu na odklad vykonatelnosti podle vyhověl, aniž by tím však jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. dubna 2023

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.

předseda senátu