Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 541/23

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Svatoněm ve věci ústavní stížnosti Tomáše Krčky a obchodní společnosti CTshipper, s. r. o., sídlem Kostelní 292/9, Praha 7 - Holešovice, zastoupených Mgr. Petrem Novákem, advokátem, sídlem Kopečná 241/20, Brno, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. prosince 2022 č. j. -113 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 15. září 2022 č. j. -92, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6, jako účastníků řízení, a obchodní společnosti easyJet Airline Company Limited, sídlem Hangar 89, London Luton Airport, Luton, Bedfordshire, LU2 9PF, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví označených soudních rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi byla porušena jejich ústavně zaručená práva podle a d.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že napadeným rozsudkem Obvodní soud pro Prahu 6 (dále jen "obvodní soud") zamítl žalobu, kterou se stěžovatel domáhal zaplacení částky 250 EUR s příslušenstvím a stěžovatelka zaplacení částky 238,27 EUR s příslušenstvím, a uložil jim zaplatit vedlejší účastnici (jako žalované) na náhradě nákladů řízení částku 11 374 Kč, přičemž účastníky poučil, že proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení.

3. Proti uvedenému rozsudku podali stěžovatelé odvolání, to však Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným usnesením podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), odmítl s tím, že není podle přípustné (výrok I), a rozhodl, že stěžovatelé jsou povinni zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 2 274,80 Kč (výrok II). V odůvodnění tohoto usnesení městský soud uvedl, že nesprávné poučení účastníkům právo podat odvolání nezakládá.

4. Stěžovatelé v ústavní stížnosti mimo jiné upozorňují, že se při podání odvolání řídili poučením soudu prvního stupně, resp. že postupovali v souladu s tímto poučením, a městskému soudu vytýkají, že jejich odvolání přesto odmítl, a navíc jim uložil nahradit náklady odvolacího řízení.

5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost je podle nepřípustná.

6. Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

7. Podle § 75 odst. 1 téhož zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4).

8. Podle může žalobou pro zmatečnost účastník napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.

9. V posuzované věci stěžovatelé vyjadřují nesouhlas nejen s postupem obvodního soudu, ale i městského soudu jako soudu odvolacího, přičemž se domáhají zrušení jím vydaného usnesení (jako celku), kterým bylo (pro nepřípustnost) odmítnuto jejich odvolání a rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení. Z ústavní stížnosti však neplyne, že by toto rozhodnutí napadli žalobou pro zmatečnost, která představuje mimořádný opravný prostředek ve smyslu , natož že by ho již "vyčerpali", tedy dosáhli rozhodnutí o něm (srov. ). Za této situace nelze považovat ústavní stížnost za přípustnou, neboť stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytoval.

10. Toliko na doplnění Ústavní soud uvádí, že nesprávné poučení (obvodního) soudu o opravném prostředku může mít význam z hlediska posuzování počátku běhu lhůty pro podání ústavní stížnosti podle , neboť řídil-li se účastník řízení nesprávným poučením soudu a příslušný opravný prostředek podal, pak tato lhůta počne běžet až doručením rozhodnutí o takovém prostředku.

11. Ústavní soud současně připomíná svou ustálenou judikaturu, podle které spor o tzv. bagatelní částku zakládá (bez dalšího) důvod pro posouzení ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné, neprovázejí-li posuzovaný případ takové (mimořádné) okolnosti, které jej naopak z hlediska ústavnosti významným činí [viz např. nález ze dne 10. 4. 2014

sp. zn.

(N 55/73 SbNU 89)]; je pak především na stěžovateli, aby v ústavní stížnosti vysvětlil (a případně doložil), proč věc přes svou bagatelnost vyvolává v jeho právní sféře ústavněprávně relevantní újmu (viz např. usnesení ze dne 21. 5. 2014

sp. zn.

; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). V posuzované věci měl být každý ze stěžovatelů napadeným rozhodnutím obvodního soudu zkrácen o částku nedosahující ani 10 000 Kč [v této souvislosti srov. i ], z ústavní stížnosti se však nepodává, proč by ať již z kvalitativního, nebo kvantitativního hlediska mělo o takový mimořádný případ jít.

12. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle odmítl jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. dubna 2023

Jan Svatoň, v. r.

soudce Ústavního soudu