Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3399/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce Pavla Šámala a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Ivo Diviše, MBA, zastoupeného JUDr. Petrem Šťovíčkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Malostranské náměstí 5/28, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. -29 ze dne 12. 10. 2022, spojené s návrhem na zrušení , o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem, jako účastníka řízení, a a) Městského úřadu Louny, se sídlem v Lounech, Mírové náměstí 35, b) Zdraví Sport Prosperita, jednající volebním zmocněncem stěžovatelem, c) Za hezčí venkov, jednající volebním zmocněncem Lenkou Trefnou a d) SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ "OBCÍ A, B, C", jednající volebním zmocněncem Jaroslavou Vávrovou, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud"), neboť je přesvědčen, že jím byla porušena jeho práva zaručená v a 3, , 36 odst. 1 a 2 d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod; dále namítá porušení a y. Stěžovatel zároveň ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), navrhuje zrušení v záhlaví citovaného ustanovení.

2. Stěžovatel se návrhem podle a zákona o volbách do zastupitelstev obcí domáhal vyslovení neplatnosti voleb do Zastupitelstva obce A konaných ve dnech 23. a 24. září 2022. Krajský soud ústavní stížností napadeným usnesením jeho návrh podle jako opožděný odmítl; dovodil, že předmětný návrh bylo podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Oficiální výsledky voleb do zastupitelstev obcí konaných ve dnech 23. a 24. září 2022 byly vyhlášeny dne 27. 9. 2022 sdělením ve Sbírce zákonů. Lhůta k podání návrhu na neplatnost voleb do zastupitelstva obce tudíž podle krajského soudu počala běžet dne 28. 9. 2022 a skončila dne 7. 10. 2022 v 16:00 hodin, jak je zřejmé z dikce zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Vzhledem k tomu, že návrh navrhovatele byl krajskému soudu doručen prostřednictvím datové schránky dne 7. 10. 2022 až v 16:03:51 hodin, stalo se tak po uplynutí zákonem stanovené lhůty.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti podrobně popisuje odůvodnění svého návrhu na neplatnost voleb, neboť je přesvědčen, že zákon o volbách do zastupitelstev obcí byl porušen způsobem, který ovlivnil jejich výsledky (poukazuje na porušení zákazu volební agitace a požadavku pořádku členkou volební komise). Při odmítnutí návrhu pro opožděnost o 231 sekund podle stěžovatele krajský soud nezohlednil další skutečnosti, které mohly zmeškání zákonné lhůty zapříčinit, a popřel tak smysl volebního přezkumu. Podle stěžovatele je zákon o volbách do zastupitelstev obcí rozporuplný, neboť v § 60 odst. 1 na jedné straně stanoví (plnou) desetidenní lhůtu k podání návrhu na neplatnost voleb, ale následně v § 67 odst. 3 omezuje tuto lhůtu konkrétním časem 16:00. Z desetidenní lhůty se tak stává lhůta 9 dnů a 16 hodin. Zmatečnost podle stěžovatele vyplývá i z nejasného zákonného pojmu "u příslušného orgánu", z něhož není jasné, jde-li o orgán volební či soudní. Stěžovatel namítá, že předmětné zákonné ustanovení limitující lhůtu na 16:00 je obsoletní s ohledem na elektronizaci korespondence, neboť soud se může věcí začít zabývat následující den ráno i při doručení návrhu do půlnoci posledního dne lhůty. Stěžovatel je přesvědčen, že 231 sekund jednak nemůže svědčit o nedbalosti k jeho právům, a dále nemůže narušovat právní jistotu jiných lidí. Časovou prodlevu mezi odesláním a přijetím elektronické pošty nadto podle stěžovatele může způsobit poskytovatel internetového připojení a obdobní další činitelé. Stěžovatel navrhuje zrušení předmětného zákonného ustanovení, protože administrativní odmítnutí návrhu popírá podstatu volebního soudnictví a odepírá spravedlnost; zákonná lhůta by podle stěžovatele neměla být "pastí" na navrhovatele, kteří se mohou ztratit v dikci zákona a postupovat v dobré víře ve svůj postup.

4. Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti příslušný. Ústavní stížnost byla podána oprávněnou osobou, neboť stěžovatel byl účastníkem v řízení u krajského soudu [ . Ústavní stížnost je včasná, neboť byla podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení napadeného usnesení ( téhož zákona) a není nepřípustná podle téhož zákona, protože stěžovatel vyčerpal procesní prostředky, které mu k ochraně práv poskytuje; stěžovatel je řádně zastoupen advokátem ( téhož zákona).

5. Ústavní soud posoudil ústavní stížnost stěžovatele a dospěl k závěru, že jde o zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu . Uvedené ustanovení v zájmu racionality a efektivity řízení před Ústavním soudem dává tomuto soudu pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu předtím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem.

6. Podstatou argumentace stěžovatele je, že nesouhlasí s přísným posouzením krajského soudu stran opožděnosti jeho návrhu. Byť je frustrace stěžovatele pochopitelná s ohledem na krátký čas, o který lhůtu promeškal, porušení jeho základních práv dovodit nelze.

7. Právo na přístup k soudu není absolutní a podléhá některým zákonným omezením; žádné z těchto omezení nesmí být nepřiměřené a nesmí narušovat podstatu chráněného základního práva. Z hlediska ochrany základních práv je nezbytné, aby jednotlivé podmínky, za nichž se lze soudní ochrany domáhat, sledovaly legitimní cíl a byly vůči tomuto cíli přiměřené. Předpisy provádějící a 4 y musí obecné soudy a Ústavní soud interpretovat a aplikovat tak, aby na účastníky řízení nebyly kladeny nepřiměřené, tj. nad rámec smyslu a účelu právní úpravy jdoucí požadavky, a nebylo tím fakticky bráněno realizaci práva na soudní ochranu. Přepjatý formalismus (či "procesní cynismus") v postupu soudů je v rozporu s požadavkem zajištění efektivního a faktického přístupu k soudu [viz body 27-31 stanoviska pléna sp. zn. ze dne 7. 9. 2021 (402/2021 Sb.), ve kterém se Ústavní soud zabýval otázkou včasnosti elektronického podání obecně)].

8. Ústavní soud v nyní projednávaném případě dovodil, že krajský soud se přepjatého formalismu, jež by nepřiměřeně bránil přístupu stěžovatele k soudu, nedopustil. Ustanovení § 67 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí "limitující" desetidenní lhůtu na 16:00 nelze považovat za nelegitimní či nepřiměřený zákonný požadavek, který by stěžovateli bránil domáhat se soudního přezkumu voleb do zastupitelstva obce ústavně nepřípustným způsobem popsaným výše. Stěžovatelova námitka nepřehlednosti a rozpornosti úpravy lhůt v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí je jen obecná - skutečnost, že je lhůta vymezena ve více jednotlivých ustanoveních v zákoně sama o sobě neznamená, že by úprava byla protiústavní. Ústavnímu soudu v tomto ohledu odkazuje na zásady "neznalost práva neomlouvá" a "vigilantibus iura", a to zejména s ohledem na skutečnost, že stěžovatel byl v řízení u krajského soudu zastoupen advokátem.

9. Konečně je třeba zdůraznit, že pro posouzení včasnosti podání není relevantní, kdy se s ním soud fakticky seznámí. Důraz na striktní posuzování včasnosti podání k formálně danému konci lhůty (16:00) neznamená, že by krajský soud upřednostňoval formalistické "vyřizovačství" před meritorním řešením věci; znamená pouze zachování charakteru lhůty stanovené zákonem o volbách do zastupitelstev obcí jako takové. Dodržování formalizovaných zákonných postupů je nezbytné, neboť omezuje libovůli soudu a zajišťuje rovnost zbraní účastníků řízení, efektivní rozhodnutí sporu v přiměřené lhůtě a respekt k soudu (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 5. 4. 2018 ve věci Zubac proti Chorvatsku, č. stížnosti 40160/12, § 96).

10. Jelikož Ústavní soud nezjistil, že by napadeným usnesením krajský soud porušil ústavní práva stěžovatele, ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou podle ; akcesorický návrh na zrušení v záhlaví citovaného ustanovení Ústavní soud odmítl podle téhož zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. března 2023

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu