Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 466/23

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti J. B., zastoupené JUDr. Oldřichem Chudobou, advokátem se sídlem Praha 4, Při Trati 1084/12, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 11. 2022 č. j. -318 a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 8. 2022 č. j. -266, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

V ústavní stížnosti se stěžovatelka domáhá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené usnesení Krajského soudu v Praze, kterým byl zamítnut její návrh a návrh odsouzeného M. B. na povolení obnovy řízení, jež skončilo rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2017 sp. zn. ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 2. 2017 sp. zn. . Dále se domáhá zrušení označeného usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým byla zamítnuta její stížnost a stížnost odsouzeného M. B. proti usnesení Krajského soudu v Praze.

Podle stěžovatelky došlo vydáním napadených rozhodnutí k zásahu do práv odsouzeného M. B. podle y, , a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Ústavní soud se podanou stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Z výše uvedeného, jakož i z napadených rozhodnutí vyplývá, že trestní řízení, jehož obnovu stěžovatelka navrhovala, nebylo vedeno proti ní, nýbrž proti jejímu synovi M. B. Napadenými usneseními bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhů na povolení obnovy řízení, podaných jak stěžovatelkou jako osobou oprávněnou ve smyslu § 280 odst. 3 trestního řádu, tak jejím synem, odsouzeným M. B.

Stěžovatelka své námitky směřuje primárně proti hodnocení důkazů provedených v rámci řízení o návrhu na povolení obnovy a rozporuje závěr trestních soudů, že nové důkazy nemohou odůvodnit jiné rozhodnutí o vině odsouzeného B. Nenamítá tedy, že by trestní soudy její opravné prostředky neprojednaly či v souvislosti s nimi jinak procesně pochybily (čímž by mohlo dojít k zásahu do jejích procesních práv). V ústavní stížnosti navíc výslovně uvádí, že napadenými rozhodnutími mělo dojít k zásahu do ústavně zaručených práv jejího syna (tedy nikoli do jejích vlastních práv).

Tím však není naplněn výše uvedený zákonný předpoklad pro podání ústavní stížnosti obsažený v , podle kterého může ústavní stížnost podat osoba, která tvrdí, že pravomocným rozhodnutím bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem (srov. usnesení

sp. zn.

). Ústavní soud odkazuje i na komentářovou literaturu, z níž vyplývá, že ústavní stížnost slouží k ochraně subjektivního veřejného práva navrhovatele. Jedná se o prostředek individuální právní ochrany a navrhovatel musí být napadeným zásahem orgánu veřejné moci sám postižen, tj. nemůže podat ústavní stížnost za někoho jiného (actio popularis - srov. ŠIMÍČEK, V. In: FILIP, J., HOLLÄNDER, P., ŠIMÍČEK, V. . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 493.).

Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle ustanovení jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. března 2023

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.

soudce zpravodaj