Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 326/23

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) a soudců Ludvíka Davida a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti města V., zastoupeného Mgr. Luďkem Voigtem, advokátem, sídlem Hlavní 241, Svinařov, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. prosince 2022 č. j. 116 A 9/2022-27, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem, jako účastníka řízení, a 1) Milana Bernarda a 2) Občanské demokratické strany, sídlem Truhlářská 1106/9, Praha 1, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení jeho základního práva zaručeného ústavním zákonem, zejména , , , a d (dále jen " "), jakož i výkonu práva na samosprávu svobodně zvoleným zastupitelstvem zaručeného článkem 101 odst. 1 y ve spojení s , a y.

2. Z obsahu ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti.

Návrhem podaným u Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") se první vedlejší účastník domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo zrušeno usnesení zastupitelstva stěžovatele č. 70/3/2022 ze dne 23. 11. 2022, kterým byl vysloven zánik jeho mandátu jakožto člena zastupitelstva.

II.

Argumentace stěžovatele

3. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti především namítá, že první vedlejší účastník v době sestavování kandidátních listin pro volby do zastupitelstva neměl a dosud nemá ve V. faktické bydliště, byť je zde k trvalému (formálnímu) pobytu zcela ryze účelově hlášen, a to od června 2022, tedy od doby, kdy byly sestavovány kandidátní y pro volby do zastupitelstev obcí. Stěžovatel poukazuje na závěry nálezu ze dne 4. 5. 2011

sp. zn.

(N 85/61 SbNU 315), ve kterém Ústavní soud dovodil oprávnění obecního úřadu vyškrtnout osoby ze stálého seznamu voličů a jeho dodatku, jestliže podle poznatků obecního úřadu je jejich pobyt v obci toliko formální. Poté, co nově zvolené vedení města z podnětů občanů zjistilo, že první vedlejší účastník není osobou volitelnou ve smyslu platných právních předpisů, přistoupilo k vyslovení zániku jeho mandátu člena zastupitelstva, a to na zastupitelstvu města V. konaném dne 23. 11. 2022, kde starosta podrobně seznámil prvního vedlejšího účastníka i občany města s důvody vyslovení zániku mandátu zastupitele. K těmto důvodům stěžovatel uvádí, že to byli zejména obyvatelé města, kteří upozorňovali, že první vedlejší účastník i jeho spolustraník Mitko Pajkov (mezi nimiž je rodinný vztah, kdy pan Bernard je bratrem družky pana Pajkova), ve městě fakticky nebydlí, vyskytují se zde pouze rekreačně, o potřebách města jim není ničeho známo, na aktuální otázky týkající se města nedokáží relevantně reagovat, důležitými otázkami týkajícími se města a jeho obyvatel se opravdově nezabývají, jejich činnost se soustředí na pokusy kompromitovat koaliční většinu a veškeré návrhy ku prospěchu města či obyvatel, z jejich jednání je zřejmé, že jsou řízeni bývalou místostarostkou města Ing. Čadílkovou a v žádném případě nejsou vedeni zájmy města a jeho obyvatel. Stěžovatel zdůraznil, že ve světle výkladu zákonného ustanovení o zániku mandátu je zastupitelstvo povinno zánik mandátu vyslovit, protože pokud by bylo nečinné, vysloví jej ředitel krajského úřadu. Stěžovatel nesouhlasí se závěry krajského soudu, který usnesení stěžovatele o zániku mandátu zrušil, a má za to, že krajský soud tím, že prvnímu vedlejšímu účastníku napadeným rozhodnutím přiznal aktivní i pasivní volební právo, zasáhl do práv stěžovatele, jakož i jeho občanů na samosprávu.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

4. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla včas podána oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v nichž byla vydáno rozhodnutí napadené v ústavní stížnosti, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný; stěžovatel je právně zastoupen v souladu s požadavky až 31 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva ( a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

5. Ústavní soud je podle článku 83 y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu článku 87 odst. 1 písm. d) y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ].

6. Ústavní soud ve svých rozhodnutích opakovaně konstatuje, že ústavní stížnost je ve smyslu zjevně neopodstatněná také v případě, kdy jí předestřené shodné tvrzení o porušení základního práva a svobody bylo již dříve Ústavním soudem posouzeno, a z něj vycházející (obdobná) ústavní stížnost jím byla shledána nedůvodnou nebo neopodstatněnou; jinak řečeno, je tomu tak tehdy, když stížností napadený zásah orgánu veřejné moci je konformní se závěry, jež Ústavní soud ve vztahu k němu již dříve vyslovil.

7. Tak je tomu i v nyní posuzované věci, kdy Ústavní soud usnesením ze dne 14. 2. 2023

sp. zn.

odmítl ústavní stížnost téhož stěžovatele proti usnesení krajského soudu, kterým bylo zrušeno usnesení zastupitelstva stěžovatele ze dne 23. 11. 2022 č. 71/3/2022, jímž byl vysloven zánik mandátu výše jmenovaného zastupitele Mitko Pajkova.

8. V nyní posuzované věci, stejně tak jako ve věci projednávané Ústavním soudem pod

sp. zn.

odůvodnil krajský soud napadené usnesení tím, že skutečnosti týkající se faktického vztahu prvního vedlejšího účastníka i Mitko Pajkova k obci, které jim byly zastupitelstvem vytýkány, a v nichž shledalo zastupitelstvo důvod pro vyslovení zániku mandátu, existovaly již na samém počátku volebního procesu, a zůstaly nezměněné v době, kdy oba získali mandát člena zastupitelstva města zvolením, jakož i v době vyslovení zániku mandátu napadeným usnesením. Pokud tedy měly uvedené subjekty výhrady k volitelnosti těchto kandidátů, nic jim nebránilo, aby již v této fázi volebního procesu využily možnosti soudního přezkumu. K tomu soud dodal, že nejen z vyjádření k návrhu, ale rovněž ze samotného napadeného usnesení je zřejmé, že tito kandidáti - z pohledu stěžovatele - činili kroky k přihlášení se k trvalému pobytu ve městě krátce před termínem předložení kandidátní y zcela účelově a bez úzkého vztahu k městu, přičemž tato skutečnost mohla být současným zastupitelům v tehdejší pozici kandidátů za jednotlivé volební strany známa již v době podání kandidátní y. Ačkoli v této fázi voleb měli současní zastupitelé prostřednictvím subjektů aktivně legitimovaných podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), zákonnou možnost podat u soudu návrh na zrušení registrace kandidátní y druhé vedlejší účastnice, nebylo této možnosti soudního přezkumu využito. V další fázi soudního přezkumu voleb se k pasivní účasti dotčených kandidátů ve volbách do zastupitelstva obce mohli negativně vymezit s odkazem na skutečnosti existující v době volebního procesu nejen politické strany nebo nezávislí kandidáti anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, ale i všichni oprávnění voliči, a to návrhem na vydání soudního rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta ve lhůtě 10 dnů od vyhlášení výsledků voleb podle Protože žádná z uvedených možností přezkumu nebyla ve stanovené lhůtě využita, je třeba vycházet z toho, že první vedlejší účastník i Mitko Pajkov byli ve volbách do zastupitelstva města řádně zvoleni a s ohledem na výsledek voleb a právní jednání dalších zvolených členů zastupitelstva získali mandát zastupitele. Zastupitelstvo obce tedy nemůže odůvodnit své rozhodnutí o zániku mandátu člena zastupitelstva podle , o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), skutečnostmi, které již existovaly v době volebního procesu, ale pouze okolnostmi, které nastaly později. V obou případech krajský soud zdůraznil, že impulsem pro rozhodnutí o zániku mandátu nebyla ztráta volitelnosti do zastupitelstva ve smyslu , ale nesouhlas ostatních členů zastupitelstva s (ne)činností dotčených zastupitelů v zastupitelstvu. Plnění či neplnění povinností zastupitelů, které vyplývají z řady právních předpisů, však podle krajského soudu není a nemůže být důvodem pro rozhodnutí o zániku mandátu a stejně tak nemůže být předmětem přezkumu ve správním soudnictví.

9. Ústavní soud neshledal důvodu, pro který by takto řádně a vyčerpávajícím způsobem odůvodněný závěr krajského soudu bylo možno označit za svévolný či extrémní, resp. excesivní, neboť má racionální základ a je logicky a srozumitelně odůvodněn, což je z pohledu zásad ústavněprávního přezkumu rozhodné. V tomto směru Ústavní soud v podrobnostech odkazuje na přiléhavé odůvodnění ústavní stížností napadeného rozhodnutí, jehož závěry Ústavní soud neshledal vybočujícími z mezí ústavnosti, neboť krajský soud při svém rozhodování vycházel z platného práva v souladu s y a při interpretaci podústavního práva šetřil jeho podstatu a smysl. Taktéž v usnesení

sp. zn.

měl Ústavní soud závěry krajského soudu za ústavně souladné.

10. Ze shora popsaných příčin Ústavní soud v závěrech napadeného rozhodnutí porušení základních práv stěžovatele neshledal. Krajský soud se danou věcí řádně zabýval, a jak již bylo uvedeno, v odůvodnění svého usnesení ústavně souladným způsobem odůvodnil, na základě jakých úvah k jednotlivým závěrům dospěl.

11. Vzhledem ke shora uvedenému Ústavní soud odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný podle písmeno a) .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. února 2023

Jiří Zemánek v. r.

předseda senátu