Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 207/23

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů A. K., A. K., V. K. a J. K., zastoupených JUDr. Matějem Šedivým, advokátem, sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1, směřující proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 30. 6. 2022, č. j. MV-146606-7/VS-2021 a rozhodnutí ministra vnitra ze dne 22. 11. 2022, č. j. MV-135908-4/SO-2022; za účasti Ministerstva vnitra a ministra vnitra jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelé se podanou ústavní stížností domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Vyjadřují přesvědčení, že příslušné správní orgány svým postupem porušily jejich právo domáhat se práva u jiného orgánu, založené v d.

2. Jak vyplývá z ústavní stížnosti a připojeného rozhodnutí ministra vnitra, stěžovatelé (otec a jeho nezletilé děti) podali žádost o udělení státního občanství České republiky. Tuto žádost ministerstvo vnitra napadeným rozhodnutím zamítlo z důvodů nenaplnění podmínek vymezených v , o státním občanství České republiky (dále jen jako "zákon o občanství") (nedostatečné finanční příjmy otce) a v zákona o státním občanství (nedostatečná integrace nezletilých dětí do společnosti - šlo o přímý důsledek neudělení občanství otci). Ministr vnitra se s těmito důvody ztotožnil a rozklad stěžovatelů zamítl.

3. Ve velmi stručné ústavní stížnosti stěžovatelé vyjadřují věcný nesouhlas s rozhodnutími správních orgánů. Tvrdí, že příjmy stěžovatele (otce) byly špatně vypočteny a jsou dostatečné pro zaopatření rodiny, dále že je absurdní považovat nezletilé děti za neintegrované do společnosti za situace, kdy v České republice žijí od narození. Přípustnost ústavní stížnosti dovozují s odkazem na nález ze dne 19. 10. 2021

sp. zn.

.

4. Ústavní soud je před samotným posouzením ústavní stížnosti povinen přezkoumat, zda ta splňuje příslušné náležitosti a jestli jsou dány podmínky jejího projednání vymezené v zákoně č. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Jednou z takových podmínek je mimo jiné i to, zda je přípustná.

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( ). Za procesní prostředek k ochraně práva zákon považuje jak řádný, tak i mimořádný opravný prostředek (s výjimkou žaloby na obnovu řízení), stejně jako jakýkoli jiný návrh, který je způsobilý zahájit řízení, v němž se navrhovatel může domoci odstranění jím namítaného nedostatku, resp. vady řízení či vady rozhodnutí. Ustanovení přitom nerozlišuje mezi řádnými, mimořádnými opravnými prostředky či jinými procesními prostředky; stěžovatel je tedy povinen vyčerpat příslušný procesní prostředek, s výjimkou žaloby na obnovu řízení, která je citovaným ustanovením výslovně vyloučena.

6. Není pochyb o tom, že stěžovatelé se mohli proti rozhodnutím správních orgánů bránit žalobou ve správním soudnictví. Výluka soudního přezkumu podle § 26 zákona o státním občanství se týká pouze neudělení občanství za specifických podmínek z bezpečnostních důvodů (srov. § 22 odst. 2 téhož zákona). Přezkum neudělení občanství z důvodů jiných, a to včetně těch uplatněných u žádosti stěžovatelů (viz shrnutí shora), samozřejmě vyloučen není (a contrario § 26 téhož zákona). Nepřípadný je proto rovněž odkaz stěžovatelů na nález

sp. zn.

, neboť ten se dotýká výhradně procesního postupu v případech diskutované soudní výluky. Jen pro úplnost Ústavní soud dodává, že z ústavní stížnosti není patrné, zda stěžovatelé žalobu ve správním soudnictví podali (potažmo jaký je/byl její osud), to však ve vztahu k přezkoumávanému návrhu beztak není nijak relevantní, neboť Ústavní soud je vázán petitem ústavní stížnosti (viz už nález ze dne 24. 5. 1994

sp. zn.

), a ten žádá toliko zrušení citovaných správních rozhodnutí.

7. S ohledem na uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost stěžovatelů odmítnout podle ustanovení jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. února 2023

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj