Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3144/22

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), soudců JUDr. Jaromíra Jirsy a JUDr. Pavla Šámala o ústavní stížnosti J. Š., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice, zastoupeného JUDr. Martinem Šenkýřem, advokátem se sídlem Praha 6, Na Viničních horách 134/24, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2022 sp. zn. a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. 6. 2022 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1, kterým byl zamítnut jeho návrh na povolení obnovy řízení ve věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. . Dále navrhuje zrušení usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1.

Podle stěžovatele došlo vydáním napadených rozhodnutí k zásahu do jeho práv podle d.

Stěžovatel uvádí, že v původním řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 1 (dále jen "obvodní soud") pod sp. zn. rozhodoval o jeho vině senát, jehož členem byl mj. přísedící Mgr. Milan Bára, který byl i členem senátu obvodního soudu, který vydal napadené usnesení. Namítá proto, že o jeho návrhu na povolení obnovy řízení rozhodoval soudce, který měl být podle § 30 odst. 4 trestního řádu vyloučen. Tvrdí, že na tento nezákonný postup upozorňoval ve své stížnosti proti usnesení obvodního soudu, přičemž stížnostní soud se touto namítanou skutečností nijak nezabýval. Poukazuje na stanovisko Unie obhájců k otázce vyloučení soudce rozhodujícího v původní věci při rozhodování o povolení obnovy řízení a obsáhle je cituje.

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele, obsah napadených rozhodnutí a dalších listinných podkladů a dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, a proto jej odmítl.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Ústavní soud připomíná, že postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů přísluší nezávislým soudům. Zřetelně tak akcentuje doktrínu minimalizace zásahů do činnosti jiných orgánů veřejné moci, která je odrazem skutečnosti, že Ústavní soud není součástí soustavy ostatních soudů ( y). Proto mu nepřísluší zasahovat do jejich ústavně vymezené pravomoci, pokud jejich postupem a rozhodováním nedošlo k zásahu do ústavně zaručených základních práv a svobod. Ústavní soud neposuzuje zákonnost vydaných rozhodnutí, neboť to přísluší výhradně těmto soudům.

Jediná námitka stěžovatele směřuje vůči složení senátu obvodního soudu, který rozhodoval o jeho návrhu na povolení obnovy řízení, resp. proti tomu, že členem tohoto senátu byl i Mgr. Milan Bára, který se podílel na rozhodování v původním řízení vedeném proti němu. Stěžovatel sice ve své ústavní stížnosti tvrdí, že na uvedenou okolnost upozorňoval ve své stížnosti proti usnesení obvodního soudu, avšak Ústavní soud zjistil, že toto tvrzení není pravdivé. Ve stížnosti ze dne 12. 7. 2022, kterou za stěžovatele podával jeho obhájce proti usnesení obvodního soudu a kterou si Ústavní soud od obvodního soudu vyžádal, totiž není otázka složení senátu obvodního soudu vůbec zmíněna.

Ústavní soud proto musí konstatovat, že z hlediska předmětu řízení o ústavní stížnosti (srov. např. nálezy

sp. zn.

,

a

, usnesení

sp. zn.

,

,

a řada dalších) jde o nepřípustnou námitku v materiálním smyslu (tzv. vnitřní subsidiarita). Je-li podle y úkolem obecných soudů poskytovat ochranu základním právům, nelze od toho z hlediska posuzování vyčerpání procesních prostředků odhlížet, a tím jejich roli v ochraně základních práv obcházet.

Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. února 2023

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.

předseda senátu