Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 40/23

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jiřího Zemánka a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. Š., zastoupeného Mgr. Adamem Hefnerem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha, proti usnesení Okresního soudu v Příbrami č. j. -510 ze dne 6. 10. 2022 a usnesení Krajského soudu v Praze č. j. -527 ze dne 30. 11. 2022, o návrhu na odklad výkonu napadených rozhodnutí, takto:

Vykonatelnost usnesení Okresního soudu v Příbrami č. j. -510 ze dne 6. 10. 2022 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze č. j. -527 ze dne 30. 11. 2022 se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

Odůvodnění:

1. Napadeným usnesením Okresního soudu v Příbrami byl podle u stěžovatele nařízen výkon původně podmíněně odloženého trestu odnětí svobody v trvání 3 roků uložený mu rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 20. listopadu 2018 č. j. -194, který nabyl právní moci dne 20. 11. 2018. Podle se stěžovatel pro výkon trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Napadeným usnesením Krajského soudu v Praze byla stížnost stěžovatele proti uvedenému usnesení zamítnuta.

2. Stěžovatel dne 3. 1. 2023 podal proti oběma rozhodnutím ústavní stížnost, v níž mimo jiné navrhl, aby Ústavní soud odložil jejich vykonatelnost. Svůj návrh stěžovatel odůvodnil tím, že mu již byla doručena výzva k nástupu výkonu trestu, a to ode dne 9. 1. 2023.

3. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti namítá, že Okresní soud v Příbrami i Krajský soud v Praze pohlížely na věc plně formalisticky, nikoliv individuálně, a nařízený výkon trestu odnětí svobody může mít zásadní negativní vliv na vývoj budoucího života stěžovatele. Zejména s přihlédnutím k situaci, že 15. 8. 2022 byl stěžovatel podmíněně propuštěn z výkonu společného úhrnného trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců uloženého mu rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 22. 1. 2021 sp. zn. a souhrnného trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Rokycanech ze dne 3. 8. 2021 sp. zn. a bezprostředně po propuštění se mu podařilo významně pokročit ve své resocializaci, představuje opětovné nařízení výkonu trestu odnětí svobody zásadní zásah do života stěžovatele, který může být pro stěžovatele a jeho úspěšnou resocializaci zcela fatální.

4. Podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. Ústavní soud posoudil návrh stěžovatele a dospěl k závěru, že podmínky pro odložení vykonatelnosti jsou v posuzované věci naplněny.

5. Odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí je svou povahou mimořádným institutem, jehož přiznání přichází v úvahu také v situaci, kdy stěžovateli v důsledku nástupu do výkonu trestu hrozí závažná újma mj. v podobě ztráty zaměstnání a narušení procesu resocializace.

6. Ústavní soud současně neshledal, že by jiným osobám mohla odložením vykonatelnosti vzniknout závažná újma. Stejně tak neshledal, že odložení vykonatelnosti bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

7. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podle odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí, a to do právní moci rozhodnutí o ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. ledna 2023

Jiří Zemánek, v. r.

předseda senátu