Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 206/23

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. Petry Fleischmanové, bez právního zastoupení, ze dne 21. 1. 2023, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní soud obdržel dne 21. 1. 2023 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, ve kterém stěžovatelka žádala, aby jí Ústavní soud "vrátil ukradené rodinné soukromé nemovitosti v O. a Č., které ukradl neoprávněný Bohumil Lojkásek" a aby určil, že je výlučným vlastníkem několika nemovitostí. Stěžovatelka dále po Ústavním soudu žádala "zrušit všechny absolutně neplatné rozsudky", které podle ní "byly postaveny na hoaxu". Stěžovatelka v původním podání tvrdí, že jde o nezákonný zásah do jejího práva na ochranu vlastnictví podle d, když "[s]oudy ignorují dědická řízení a státem verifikované doklady a věří Lojkáskovým hoaxům a dezinformacím". Stěžovatelka doplnila původní podání celkem osmkrát, přičemž k jednotlivým podáním přiložila desítky příloh.

2. Ústavní soud dospěl k závěru, že návrh stěžovatelky není možné považovat za řádný, jelikož má řadu procesních a obsahových nedostatků [ ve spojení s , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")]. Stěžovatelka zejména není pro řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem. Řádnou speciální plnou moc splňující požadavky a nedoložila k původnímu podání, ani k následujícím doplnění, ze kterých ani vyplývá, že by je konkrétní advokát jménem stěžovatelky vypracoval. V jednom z podání naopak stěžovatelka vysloveně uvádí, že si "[a]dvokáti [...] řekli o nadstandardní palmáre a nekomunikují". Žádné podání stěžovatelky v každém případě neobsahuje vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se stěžovatelka dovolává, a není z nich ani patrno, čeho konkrétně se stěžovatelka domáhá (srov. ). Byť stěžovatelka ke svým podáním přiložila mimo jiné usnesení Nejvyššího soudu č. j. -617 ze dne 15. 12. 2022, podrobné vysvětlení, zda skutečně brojí tomuto rozhodnutí, v podáních chybí.

3. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. V řízení o ústavní stížnosti však není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řadě případů předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že se na Ústavní soud nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým (viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 3. 6. 2022).

4. V nyní posuzovaném případě soudce zpravodaj nemá pochybnosti o tom, že náležitého poučení o zákonných náležitostech ústavní stížnosti se stěžovatelce dostalo opakovaně již v řadě řízení (kupříkladu vě věci

sp. zn.

či

sp. zn.

). Byť stěžovatelka podala několik ústavních stížností trpících stejnou vadou a byla o této skutečnosti, jakož i o případných následcích neodstranění vytčené vady, v minulosti opakovaně poučena, znovu podala vadný návrh, aniž by byla právně zastoupena advokátem (stejně jako ve věci

sp. zn.

).

5. Pro neefektivnost dalšího poučování soudce zpravodaj tedy návrh stěžovatelky odmítl na základě přiměřené aplikace

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. ledna 2023

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj