Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2188/22

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Filipa, soudce Vojtěcha Šimíčka a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti Bohumila Pavliše, zastoupeného advokátkou Mgr. Lucií Tycovou Rambouskovou, sídlem Národní 973/41, Praha 1 - Staré Město, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. května 2022 č. j. -102 ve vztahu k výrokům týkajícím se finančního zadostiučinění a nákladů řízení v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. ledna 2022 č. j. -69, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2 ? Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí

1. Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení části v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení jeho práv zaručených zejména a 3 a a 3d.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatel se po vedlejší účastnici žalobou domáhal omluvy a finančního zadostiučinění ve výši 30 000 Kč za nesprávný úřední postup spočívající ve zveřejňování citlivých údajů stěžovatele v Centrálním registru oznámení z důvodu jeho působení jako veřejného funkcionáře (v období do 31. 12. 2020). Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem č. j. -91 ze dne 16. 2. 2022 žalobu zamítl, neboť postup ministerstva nesprávným úředním postupem ve smyslu , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), neshledal.

3. Městský soud v Praze ústavní stížností napadeným rozsudkem prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

II.

Argumentace stěžovatele

4. Stěžovatel namítá, že obecné soudy vyložily odklad vykonatelnosti nálezu

sp. zn.

ze dne 11. 2. 2020 způsobem, který vyprazdňuje obsah ústavně zaručených základních práv a podřizuje je bez dalšího zákonné úpravě. Podle stěžovatele byla vykonatelnost nálezu odložena, aby Parlament nahradil neústavní úpravu ve lhůtě stanovené Ústavním soudem, a nikoli, aby jiné orgány státu mohly porušovat ústavně zaručená základní práva a svobody až do posledního dne odložené vykonatelnosti. Pojem "nesprávný úřední postup" by měl podle stěžovatele zahrnovat také postupy, které v době vzniku újmy mohou být v souladu s pravidly. Odpovědnost státu za nesprávný úřední postup je přitom odpovědností objektivní bez možnosti liberace, stát se jí tudíž nemůže nijak zprostit. Protože tento postup zapříčinil vznik škody nebo nemajetkové újmy, je třeba jej mít podle jeho následku objektivně za nesprávný.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný a ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

6. Stručně řečeno, v posuzované věci jde o účinky nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

, kterým byl uplynutím dne 31. 12. 2020 zrušen až c) , o střetu zájmů, ve znění účinném od 30. 6. 2018. Soudy řešily otázku, zda má nález

sp. zn.

za následek nesprávnost postupu Ministerstva spravedlnosti jako správce registru oznámení, které podle § 13 odst. 3 věty první a druhé zákona o střetu zájmů v rozsahu stanoveném zrušenou zákonnou úpravou přede dnem vykonatelnosti tohoto nálezu umožnilo každému bezplatně nahlížet do registru oznámení prostřednictvím veřejné datové sítě bez předchozí žádosti; jinými slovy, zda šlo o nesprávný úřední postup tohoto ministerstva ve smyslu

7. Ústavní soud se totožnou problematikou zabýval ve stanovisku pléna sp. zn. ze dne 29. 11. 2022, kterým byl překonán právní názor vyslovený v nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 18. 10. 2022. Podle pléna Ústavního soudu nález

sp. zn.

neměl za následek nezákonnost postupu Ministerstva spravedlnosti, které jako správce registru oznámení v období od vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů do dne jeho vykonatelnosti dále umožňovalo podle § 13 odst. 3 věty první a druhé zákona o střetu zájmů každému bezplatně nahlížet do registru oznámení prostřednictvím veřejné datové sítě bez předchozí žádosti v rozsahu stanoveném uvedeným zrušeným ustanovením (výrok I). Samotné umožnění nahlížení do oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů v období do 31. 12. 2020 způsobem podle § 13 odst. 3 věty první a druhé zákona o střetu zájmů, tedy bezplatně prostřednictvím veřejné datové sítě bez předchozí žádosti v rozsahu stanoveném v až c) zákona o střetu zájmů, tak podle pléna nezakládá právo těchto veřejných funkcionářů vůči státu na náhradu nemateriální újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve smyslu (výrok II).

8. Za dané situace Ústavní soud považuje za dostačující na odůvodnění citovaného stanoviska (které bylo přijato na návrh vzešlý z řízení o ústavní stížnosti fyzické osoby, která byla zastoupena stejnou advokátkou jako stěžovatel v nynější věci) odkázat a konstatovat, že s ohledem na jeho závěry lze ústavní stížnost odmítnout mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle jako zjevně neopodstatněnou. Vzhledem k uvedenému Ústavní soud už ani nevyzýval k odstranění nedostatků plné moci (podobně viz usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 30. 5. 2017 či

sp. zn.

ze dne 9. 8. 2016).

9. K návrhu stěžovatele, aby posuzovaná ústavní stížnost byla spojena s ústavní stížností vedenou pod

sp. zn.

, Ústavní soud poznamenává, že řízení vedené pod

sp. zn.

bylo v mezidobí již skončeno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. prosince 2022

Jan Filip v. r.

předseda senátu