Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3125/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka a soudců Ludvíka Davida a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti Ing. Libora Přichystala, zastoupeného JUDr. Mariánem Kováčikem, advokátem, sídlem Koněvova 1107/54, Praha 3 - Žižkov, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. srpna 2022 č. j. -300 a usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 21. července 2022 č. j. -289, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Trutnově, jako účastníků řízení, a Ing. Jany Dombaiové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho základní právo na soudní ochranu podle d (dále jen " "), resp. právo na spravedlivý proces podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), právo na ochranu vlastnictví podle y ve spojením s Protokolu č. 1 k Úmluvě, jakož i právo na respektování autonomie vůle podle y.

2. V řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví Okresní soud v Trutnově (dále jen "okresní soud") usnesením ze dne 21. 7. 2022 č. j. -289 rozhodl, že zpětvzetí žaloby učiněné stěžovatelem (žalobcem) dne 25. 5. 2022 není účinné [srov. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")] a v řízení bude pokračováno. Důvodem pro vyslovení neúčinnosti zpětvzetí žaloby byla skutečnost, že řízení mohlo být zahájeno na návrh obou stran (tzv. iudicium duplex) a vedlejší účastnice řízení (žalovaná) se zpětvzetím žaloby nesouhlasila.

3. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") usnesením ze dne 23. 8. 2022 č. j. -300 usnesení okresního soudu potvrdil. Krajský soud se ztotožnil s postupem okresního soudu. Zdůraznil, že na straně vedlejší účastnice řízení jsou vážné důvody pro nesouhlas se zpětvzetím žaloby, když nelze pominout, že účastníci řízení se pokouší vyřešit otázku podílového spoluvlastnictví již téměř čtyři roky. Před zahájením soudního řízení se snažili věc vyřešit dohodou, avšak bezúspěšně. Vedlejší účastnice řízení na vypořádání podílového spoluvlastnictví trvá a proto by po uplynutí dvou let soudního řízení, kdy již byly opatřeny důkazy k rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, nebylo efektivní, aby musela, bylo-li by zpětvzetí žaloby vyhověno a řízení zastaveno, podávat novou žalobu.

II.

Argumentace stěžovatele

4. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá porušení svých shora uvedených ústavně zaručených práv. Poukazuju na nutnost respektovat autonomii vůle, dispoziční zásadu a zásadu, že žalobce je pánem sporu (dominus litis). Zdůrazňuje, že právo na soudní ochranu představuje právo, nikoliv povinnost a stát by měl respektovat svobodnou vůli jednotlivce ohledně toho, zda se bude či nebude soudit. Přestože je v zakotvena možnost rozhodnout o neúčinnosti zpětvzetí žaloby, mělo by jít o výjimečný postup. Nutnost respektovat stěžejní zásady soukromého práva byla vyjádřena v nálezu Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2009

sp. zn.

(N 90/53 SbNU 159; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Postup obecných soudů se současně promítá i do práva vlastnit majetek, které bude meritorním rozhodnutím dotčeno. Stěžovatel konečně soudům vytýká, že svá rozhodnutí nedostatečně odůvodnily.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud se zabýval splněním procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, ve kterém byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu posouzení příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s až , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") a ústavní stížnost je rovněž přípustná ( téhož zákona a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

6. Ústavní soud předesílá, že není součástí soustavy soudů [ y (dále jen Ústava")] a nepřísluší mu oprávnění vykonávat dozor nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti soudů je Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti podle písm. d) y oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody stěžovatele.

7. Stěžovatel brojí proti rozhodnutím, jimiž byla vyslovena neúčinnost zpětvzetí žaloby podle Jakkoliv lze stěžovatelovi přitakat v tom, že úprava vyslovení neúčinnosti zpětvzetí žaloby představuje určité omezení dispoziční zásady či autonomie vůle, z y nicméně nelze dovodit, že mezi základní práva a svobody náleží právo žalobce ukončit soudní spor. Právě tím, že poskytuje soudu prostor pro vážení zájmů obou (všech) účastníků řízení, je široce koncipovanou generální klauzulí pro určení mezí dispoziční zásady v civilním procesu. Přihlíží tak k ústavnímu imperativu vyvažování procesního postavení účastníků, který je součástí práva na soudní ochranu podle y a je garantován veřejnou mocí jako tzv. status positivus a představuje institucionální záruku, že žalobce nebude své právo na soudní ochranu zneužívat [srov. k tomu odlišné stanovisko soudců Jiřího Zemánka, Ludvíka Davida, Jaromíra Jirsy, Kateřiny Šimáčkové a Vojtěcha Šimíčka k nálezu ze dne 30. 6. 2020

sp. zn.

(N 138/100 SbNU 512) ve věci návrhu na zrušení ].

8. Právní teorie i praxe se shodují v tom, že relevantní vážné důvody, pro které by zpětvzetí žaloby nemělo být účinné, a o žalobě by mělo být rozhodnuto meritorně, jsou dány zejména tam, kde řízení mohlo být zahájeno i bez návrhu, a v řízení sporném především tehdy, kdy řízení mohlo být zahájeno i na návrh druhé strany občanskoprávního vztahu nebo má-li žalovaný právní nebo jiný (např. morální) důvod pro požadavek, aby řízení skončilo rozhodnutím ve věci samé. Vzhledem k tomu, že řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je takovým řízením, které může být zahájeno kterýmkoliv spoluvlastníkem, vedlejší účastnice řízení se zpětvzetím žaloby nesouhlasila a své důvody vyjádřila (řízení o vypořádání podílového vlastnictví běží již dva roky a nic nenasvědčuje tomu, že mezi účastníky mělo dojít k dohodě), nelze v postupu obecných soudů, které důvody jejího nesouhlasu vyhodnotily jako závažné a řízení nezastavily, s tím, že zastavení řízení by bylo nehospodárné i s ohledem na již provedené dokazování a vynaložené náklady účastníků řízení, spatřovat porušení ústavně zaručených práv stěžovatele.

9. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených práv a svobod stěžovatele, rozhodl o ústavní stížnosti mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle tak, že ji jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. prosince 2022

Vojtěch Šimíček v. r.

předseda senátu