Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2817/22

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti Jaromíra Jonáka, zastoupeného Mgr. Lucií Tycovou Rambouskovou, advokátkou, sídlem Národní 973/41, Praha 1 - Staré Město, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. července 2022 č. j. -119 ve vztahu k výrokům týkajícím se finančního zadostiučinění v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. listopadu 2021 č. j. -88, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení části v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení jeho práv zaručených zejména a 3 a a 3 d.

Z ústavní stížnosti se podává, že stěžovatel se po České republice - Ministerstvu spravedlnosti žalobou domáhal omluvy a finančního zadostiučinění ve výši 35 000 Kč za nesprávný úřední postup ve formě zveřejňování citlivých údajů stěžovatele v Centrálním registru oznámení z důvodu jeho působení jako veřejného funkcionáře (v období do 31. 12. 2020). Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem č. j. -88 ze dne 25. 11. 2021 žalobu zamítl a Městský soud v Praze ústavní stížností napadeným rozsudkem prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

V posuzované věci jde o účinky nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 11. 2. 2020, kterým byl uplynutím dne 31. 12. 2020 zrušen až c) , o střetu zájmů, ve znění účinném od 30. 6. 2018. Rozhodnutí o ústavní stížnosti závisí na řešení otázky, zda má nález

sp. zn.

za následek nesprávnost postupu Ministerstva spravedlnosti jako správce registru oznámení, které podle § 13 odst. 3 věty první a druhé zákona o střetu zájmů v rozsahu stanoveném zrušenou zákonnou úpravou přede dnem vykonatelnosti tohoto nálezu umožnilo každému bezplatně nahlížet do registru oznámení prostřednictvím veřejné datové sítě bez předchozí žádosti; jinými slovy, zda šlo o nesprávný úřední postup tohoto ministerstva ve smyslu , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění

Totožnou problematikou se Ústavní soud zabýval ve stanovisku pléna sp. zn. ze dne 29. 11. 2022, kterým byl překonán právní názor vyslovený v nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 18. 10. 2022 a podle kterého samotné umožnění nahlížení do oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů v období do 31. 12. 2020 způsobem podle § 13 odst. 3 věty první a druhé zákona o střetu zájmů, tedy bezplatně prostřednictvím veřejné datové sítě bez předchozí žádosti v rozsahu stanoveném v až c) zákona o střetu zájmů, nezakládá právo těchto veřejných funkcionářů vůči státu na náhradu nemateriální újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve smyslu

Za dané situace Ústavní soud považuje za dostačující na odůvodnění citovaného stanoviska (které bylo přijato na návrh vzešlý z řízení o ústavní stížnosti fyzické osoby, která byla zastoupena stejnou advokátkou jako stěžovatel v nynější věci) odkázat a konstatovat, že s ohledem na jeho závěry lze ústavní stížnost odmítnout mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle jako zjevně neopodstatněnou.

Vzhledem k uvedenému Ústavní soud už ani nevyzýval k odstranění vady v podobě nedoložení kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva ( ).

K návrhu stěžovatele, aby posuzovaná ústavní stížnost byla spojena s ústavní stížností vedenou pod

sp. zn.

, Ústavní soud poznamenává, že řízení vedené pod

sp. zn.

bylo v mezidobí již skončeno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. prosince 2022

David Uhlíř v. r.

předseda senátu