Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3111/22

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti Mgr. Marie Kirchnerové, zastoupené Mgr. Janem Řezníkem, advokátem, sídlem Zápy 271, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. srpna 2022 č. j. -247, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení jejích práv zaručených zejména a d.

Z ústavní stížnosti se podává, že společnost innogy Energie, s. r. o., se jakožto obchodník s plynem žalobou u Okresního soudu v Jeseníku domáhala po stěžovatelce zaplacení 10 434,44 Kč s příslušenstvím jakožto nedoplatku za dodaný plyn. Okresní soud rozsudkem č. j. -90 ze dne 10. 10. 2019 žalobě vyhověl a nepovažoval důvodnou procesní obranu stěžovatelky vtělenou do kompenzační námitky o zápočtu 7 500 Kč z titulu tvrzeného nedodržení lhůty pro vyřízení reklamace provozovatelem distribuční soustavy dle , o kvalitě dodávek plynu a souvisejících službách v plynárenství. Podle okresního soudu stěžovatelka zápočet provedla vůči provozovateli distribuční soustavy, nikoli dodavateli plynu, který nárok na neuhrazenou dodávku plynu u soudu uplatnil.

K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci prvostupňové rozhodnutí rozsudkem č. j. -119 ze dne 18. 6. 2020 potvrdil. Bez ohledu na to, vůči komu měla kompenzační námitka směřovat, totiž podle krajského soudu byla nedůvodná, jelikož stěžovatelčinu reklamaci nelze podřadit pod reklamaci dle

Proti uvedenému rozsudku krajského soudu podala stěžovatelka žalobu pro zmatečnost podle , neboť jí byla odňata možnost jednat před soudem ve zkratce tím, že se soudy v původním řízení nezabývaly její kompenzační námitkou, resp. že krajský soud fakticky změnil rozsudek soudu prvního stupně na základě právního názoru, se kterým stěžovatelka nebyla dopředu seznámena, a nemohla tak na něj reagovat. Krajský soud usnesením č. j. -184 ze dne 14. 7. 2021 žalobu pro zmatečnost zamítl. K odvolání stěžovatelky Vrchní soud v Olomouci usnesením č. j. -214 ze dne 17. 2. 2022 usnesení krajského soudu potvrdil. Dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud ústavní stížností napadeným usnesením odmítl, neboť vrchní soud rozhodl v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že soudy zvolily nepřípustně zužující výklad , a vysvětluje, proč považuje žalobu pro zmatečnost za důvodnou. Namítá také, že soudy neprovedly některé jí navrhované důkazy.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem obecným soudům nadřízeným, a jak již dříve uvedl ve své judikatuře, postup v občanském soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu i výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů, jsou záležitostí obecných soudů.

Žaloba pro zmatečnost představuje mimořádný opravný prostředek, který zákon poskytuje proti některým v zákoně uvedeným pravomocným soudním rozhodnutím. Z ústavního pořádku neplyne právo na podání žaloby pro zmatečnost, a tak je na zákonodárci, za jakých podmínek, resp. k nápravě jakých pochybení tento prostředek poskytne. Tyto podmínky jsou zakotveny v , jehož výklad jakožto podústavního předpisu náleží zásadně obecným soudům. V posuzované věci se přitom soudy stěžovatelčinými námitkami velmi podrobně zabývaly a přesvědčivě vysvětlily, proč stěžovatelka nemohla být s žalobou pro zmatečnost úspěšná.

V původním řízení stěžovatelka neuspěla, neboť (mimo jiné) podle právního názoru krajského soudu její reklamace nebyla reklamací dle (její procesní obrana tedy nebyla pominuta). Z hlediska žaloby pro zmatečnost je nepodstatné, zda je tento závěr správný, či nikoli. Na tom nic nemění ani stěžovatelčina argumentace, že pro ni tento závěr byl překvapivý, jak již vysvětlil Nejvyšší soud (viz bod 27 napadeného usnesení); nehledě na to, že o překvapivost rozhodnutí ani nešlo (viz opět bod 27 napadeného usnesení, bod 10 usnesení krajského soudu či bod 11 usnesení vrchního soudu). Ostatně stěžovatelka se proti uvedenému právnímu závěru mohla bránit dovoláním a v případě, že by podle jejího názoru rozhodnutím krajského soudu došlo k porušení stěžovatelčiných ústavně zaručených práv, i ústavní stížností. Dovolání v původním řízení ani ústavní stížnost však nepodala.

Ve zbytku, jelikož se stěžovatelce od soudů dostalo podrobných odpovědí na veškeré její námitky včetně námitky opomenutých důkazů (vid body 24 a násl. napadeného usnesení), Ústavní soud na jejich rozhodnutí pro stručnost odkazuje.

Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. listopadu 2022

David Uhlíř v. r.

předseda senátu