Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3067/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele F. B., zastoupeného JUDr. Michalem Říhou, advokátem, sídlem Londýnská 608/52, Praha 2 - Vinohrady, proti postupu Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud vyslovil, že postupem Městského soudu v Praze (dále jen " "), kterým došlo k obměně soudců rozhodujících v trestní věci vedené proti stěžovateli pod sp. zn. , došlo k porušení stěžovatelových ústavních práv zaručených v d.

2. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, posoudil, zda jsou splněny požadavky kladené na takový návrh , přičemž shledal, že ústavní stížnost všechny tyto požadavky nesplňuje.

3. Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci již nemohou neústavní stav napravit (věc je pro ně uzavřena).

4. Z výše uvedeného vyplývá, že stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán. Princip právního státu takové souběžné rozhodování nepřipouští. Z uvedeného pak vyplývá, že Ústavní soud je principiálně oprávněn rozhodovat meritorně jen o takové ústavní stížnosti, která směřuje proti rozhodnutím "konečným", tj. zpravidla těm, jimiž se soudní či jiné řízení končí, a kdy jeho účastník nemá možnost jiné právní obrany než cestou ústavní stížnosti.

5. Ústavní stížnost směřuje proti postupu, kterým podle stěžovatele, stručně uvedeno, došlo k neoprávněné změně soudců rozhodujících ve stěžovatelově věci. Ústavní soud výjimečně v minulosti připustil ústavní stížnosti, směřující proti rozhodnutím a postupům, jimiž došlo k výměně ve věci rozhodujících soudců. Avšak taková ústavní stížnost je přípustná toliko v situaci, kdy k této výměně došlo z příkazu nadřízeného soudu [srov. např. nálezy ze dne 21. 6. 2016

sp. zn.

(N 118/81 SbNU 833), ze dne 5. 3. 2013

sp. zn.

(N 38/68 SbNU 391), ze dne 12. 1. 2005

sp. zn.

(N 6/36 SbNU 53) nebo ze dne 6. 6. 2002

sp. zn.

(N 66/26 SbNU 193)]. V takové situaci by již nadřízený soud měl přezkoumávat svůj vlastní právní názor a současně námitku o možném porušení práva na zákonného soudce v jeho vlastním rozhodnutí, což by nebylo v souladu s y.

6. Ve stěžovatelově věci však o takovou situace nejde. Ani stěžovatel netvrdí, že by k výměně soudce došlo z podnětu odvolacího nebo dovolacího soudu. Stěžovatel proto může své obsáhlé námitky uplatnit v jemu dostupných opravných prostředcích v dalších fázích trestního řízení. Zásah Ústavního soudu by byl v takové situaci předčasný.

7. Z výše vyložených důvodů proto Ústavní soud, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k důvodnosti ústavní stížnosti, předložený návrh odmítl podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. listopadu 2022

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj