Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2778/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Dušana Fendeka, zastoupeného Mgr. Matějem Kopřivou, advokátem, sídlem 28. října 219/438, Ostrava, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. července 2022 č. j. -629 a II. výroku usnesení Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově ze dne 4. května 2022 č. j. -607, za účasti Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově, jako účastníků řízení, a Mgr. Ivo Enenkla a Lucie Enenkl, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen "krajský soud") a II. výroku usnesení Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově (dále jen "okresní soud") s tvrzením, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva podle a d (dále jen " ").

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že okresní soud schválil napadeným usnesením smír mezi stěžovatelem a vedlejšími účastníky, kdy se stěžovatel zavázal zaplatit vedlejším účastníkům částku ve výši 1 000 000 Kč, dále okresní soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok I.), uložil stěžovateli uhradit státu náklady řízení ve výši 169 315 Kč, jejichž výše byla tvořena znalečným za revizní znalecký posudek (výrok II.) a rozhodl o vrácení soudního poplatku vedlejším účastníkům ve výši 90 281 Kč (výrok III.). Skutkově šlo ve sporu účastníků řízení o to, že vedlejší účastníci se žalobou domáhali po stěžovateli zaplacení částky ve výši 1 995 000 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně za dobu od 1. 6. 2016 do zaplacení, dále se vedlejší účastník Mgr. Enenkl domáhal zaplacení částky ve výši 49 852 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 20. 8. 2016 do zaplacení a částky ve výši 68 970 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 3. 4. 2017 do zaplacení. Vedlejší účastníci se stěžovatelem uzavřeli dne 20. 5. 2015 kupní smlouvu k pozemku, jehož součástí byla stavba rodinného domu v O., katastrální území P. Po nabytí nemovitosti se však na domě začaly projevovat různé skryté vady spočívající zejména v tvorbě trhlin na vnějších částech domu a následně i jejich tvorbou v interiérech. Vedlejší účastníci nejprve se stěžovatelem uzavřeli dodatek ke kupní smlouvě, kde si sjednali slevu z kupní ceny ve výši 100 000 Kč. Následně však začalo být zjevné, že vady jsou závažnější a ohrožují statiku celé stavby. Na základě znaleckého posudku Ing. Procházky uplatnili vedlejší účastníci dopisem stěžovateli slevu z kupní ceny ve výši 1 619 674 Kč, čemuž stěžovatel nevyhověl, a tudíž vedlejší účastníci podali žalobu. Okresní soud uložil u Vysokému učení technickému v Brně, Fakultě stavební (dále jen " ") zpracování revizního znaleckého posudku s cílem zjistit, jaký je technický stav domu a zda existuje možnost opravy základových konstrukcí. dospěl k závěru, že stavba byla špatně založena, nicméně všechny vady jsou velmi pravděpodobně opravitelné a zároveň přibližně určil náklady oprav. vyčíslil znalečné za revizní znalecký posudek na 172 340 Kč, přičemž stěžovatel jako zálohu v průběhu řízení zaplatil 5 000 Kč.

3. Stěžovatel napadl II. výrok usnesení okresního soudu odvoláním, v němž nesouhlasil s výší znalečného za znalecký posudek. V odvolání poukazoval na to, že původně odhadl výši odměny na 40 000 Kč a konečná odměna byla mnohanásobně vyšší, aniž by na to ústav upozornil podle . Stěžovatel uzavřel, že postup okresního soudu je nehospodárný a povinnost hradit znalečné v takové výši nelze přenášet na účastníka řízení. Krajský soud napadené usnesení okresního soudu v napadeném výroku potvrdil (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Krajský soud uvedl, že při zadávání znaleckého posudku je používán , o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), nikoliv , tudíž ustanovení upravující smlouvu o díle použít nelze. Zpracování revizního znaleckého posudku nelze považovat za úkon neúčelný, neboť bez jeho vyhotovení by nebylo možno ve věci rozhodnout, bez ohledu na to, že byl později mezi účastníky sporu uzavřen smír.

II.

Argumentace stěžovatele

4. Stěžovatel uvádí, že původně sdělil, že odhadovaná částka za zpracování posudku bude činit přibližně 40 000 Kč. Vyúčtovaná výše však nakonec více než čtyřikrát tento odhad překonala. přitom sám dopředu soud ani účastníky řízení neinformoval o tom, že je možno očekávat podstatné navýšení předpokládané odměny. Pokud by stěžovatel věděl, že znalecký posudek bude tak drahý, požadoval by ustanovení jiného u pro zpracování revizního znaleckého posudku. Stěžovatel zastává názor, že zadání znaleckého posudku se fakticky rovná uzavření smlouvy o díle mezi soudem a ustanoveným znalcem, kdy je soud v pozici objednatele díla - znaleckého posudku, a tudíž by se na tento vztah měla použít ustanovení o smlouvě o díle. Takto podle platí, že zjistí-li zhotovitel, že náklady na provedení díla bude nutno podstatně navýšit, bez zbytečného odkladu tuto skutečnost sdělí objednateli. Neučiní-li to, nemá právo na náhradu rozdílu v ceně. Stěžovatel tedy konstatuje, že by u neměla náležet odměna přesahující dříve avizovaných 40 000 Kč.

5. Stěžovatel podotýká, že u byla v průběhu řízení uložena pořádková pokuta ve výši 20 000 Kč, neboť ústav vyhotovil posudek pozdě. Získal-li tedy stát (soud) od znaleckého u pokutu v uvedené výši, měly být stěžovateli přinejmenším náklady o tuto částku poníženy. Stěžovatel též připomíná, že je na uvážení soudu, aby při opožděném vyhotovení znaleckého posudku snížil výši odměny až na polovinu. Stěžovatel se domnívá, že soudy k tomuto opatření měly přistoupit.

6. Stěžovatel dále uvádí, že postup soudu aproboval negativní dopad na právní jistotu účastníků řízení a jejich legitimní očekávání předvídatelnosti průběhu řízení a výsledku rozhodování.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

7. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který se účastnil řízení, v němž byla vydána napadená rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s až , o Ústavním soudu. Jeho ústavní stížnost je přípustná ( téhož zákona a contrario), neboť vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv.

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

8. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti ( y), není součástí soustavy soudů a není jim instančně nadřízen ( y). Řízení před Ústavním soudem je zvláštním řízením, jehož předmětem je posouzení, zdali v předchozích řízeních nedošlo k porušení stěžovatelových základních práv či svobod zaručených mu ústavním pořádkem.

9. Ústavní soud předně konstatuje, že stěžovatel opakuje toliko argumentaci, která již byla napadeným usnesením krajského soudu vypořádána. Argumentace stěžovatele spočívá v myšlence, že při zadávání znaleckého posudku je soud v postavení soukromoprávního subjektu - objednatele a znalec, resp. , je v pozici zhotovitele díla, a tudíž by se podle názoru stěžovatele měla na tento vztah použít ustanovení upravující smlouvu o díle. Tuto argumentaci je však nutno odmítnout, neboť jde o veřejnoprávní vztah, kde se neuplatňují zásady pro soukromoprávní vztahy. nedisponuje smluvní volností při vzniku tohoto vztahu ani v dalším jeho průběhu, neboť není oprávněn svobodně zpracování znaleckého posudku odmítnout a následně je zcela vázán pokyny soudu včetně doby, v průběhu níž má být znalecký posudek zpracován. Právní úprava je obsažena ve veřejnoprávním předpise, kterým byl v posuzované věci .

10. Co se týče hospodárnosti řízení, v posuzované věci nelze toliko s odkazem na výsledné znalečné za revizní znalecký posudek uzavřít, že okresní soud postupoval nehospodárně, když akceptoval vyúčtování znaleckého u. Z napadených usnesení vyplývá, že ve věci byly před zpracováním revizního znaleckého posudku vypracovány tři znalecké posudky, kdy vedlejší účastnici vynaložili na zpracování znaleckých posudků částku ve výši 118 822 Kč. Revizní znalecký posudek znaleckého u vycházel jednak z projektové dokumentace, z výpovědí vyslechnutých znalců Solaře, Procházky a Maláska a jednak z jeho vlastního zkoumání a rozborů. Je tedy zřejmé, že ani poté, co účastníci předložili znalecké posudky, nebyl okresní soud schopen posoudit skutkový stav, a tudíž dospěl k závěru, že je nutno nechat zpracovat revizní znalecký posudek. Obecně nejsou zákonem stanoveny důvody pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku; jeho zpracování přichází do úvahy zejména tam, kde má soud pochybnosti o správnosti již vypracovaných znaleckých posudků, z čehož plynou vyšší nároky na zpracování revizního znaleckého posudku a je tedy běžné, že se na jeho vypracování ve znaleckém u podílí více osob, z čehož plynou i vyšší náklady na jeho zpracování. V posuzované věci lze rovněž poukázat na skutečnost, že vedlejší účastníci uhradili za své dva znalecké posudky částku ve výši 118 822 Kč, tudíž částka vynaložená na zpracování revizního znaleckého posudku se nejeví jako zjevně nepřiměřená. Revizním znaleckým posudkem bylo zjištěno, že již základy domu byly postaveny v rozporu s projektovou dokumentací, když zejména chyběl podkladový beton, drenáže byly provedeny špatně, čímž došlo k pronikání vody do základů stavby a k jejich poklesu. uzavřel, že cenu sanačních prací ve vztahu k poruše základů odhaduje na 1 112 002,93 Kč s 21 % daně z přidané hodnoty. Cenu dalších oprav neuvedl, neboť k tomu neměl relevantní informace. Jako zjevně nepřiměřená se částka nejeví ani ve vztahu k hodnotě sporu, resp. ke kompromisní částce stanovené ve smíru. Zároveň je nutno zdůraznit, že podrobně vyčíslil jednotlivé položky ve svém vyúčtování a soudy vyhodnotily, že znalecký posudek je zpracován kvalitně a v požadovaném rozsahu, tudíž předložené vyúčtování akceptovaly a znalečné v požadované výši přiznaly. Napadená usnesení jsou z tohoto hlediska plně přezkoumatelná a nelze dovodit porušení práva stěžovatele podle y.

11. Počáteční odhad ceny sice činil 40 000 Kč, nicméně jak vyplývá z napadených usnesení, tento odhad byl učiněn bez znalosti spisu a ústav nadto požadoval zúžení znaleckého zadání, k čemuž však okresní soud nesvolil. Ústavní soud podotýká, že stěžovatel sám mohl ovlivnit výši nákladů státu tím, že by ke smíru přistoupil ještě před zadáním revizního znaleckého posudku u, neboť již ze znaleckých posudků předložených vedlejšími účastníky vyplývalo, že vady na domě jsou závažné a ohrožují celou statiku domu.

12. Argumentuje-li stěžovatel pořádkovou pokutou uloženou u ve výši 20 000 Kč, o jejíž výši navrhoval ponížit znalečné za revizní znalecký posudek, tato námitka je též neopodstatněná. Pořádková pokuta a výše znalečného za revizní znalecký posudek jsou dva různé instituty na odlišném základě, a proto je nelze jakkoliv započíst. Důvody pro krácení odměny u soudy neshledaly, neboť prodlení se zpracováním revizního znaleckého posudku bylo odůvodněno objektivními skutečnostmi (koronavirová omezení a nutnost vymezení rozsahu zkoumání) a jelikož okresní soud přistoupil k uložení pořádkové pokuty, vyhodnotil zkrácení odměny jako nepřiměřeně přísné. Ústavní soud zdůrazňuje, že využití moderačního práva soudu ke krácení odměny záleží na úvaze soudu. Soudy se v napadených usneseních dostatečně vypořádaly s důvody pro uložení pořádkové pokuty

a zachování odměny v plné výši, napadená usnesení jsou tudíž přezkoumatelná a prosta libovůle, pročež Ústavnímu soudu nepřísluší v tomto ohledu jejich úvahy dále přezkoumávat.

13. Ústavní soud na základě výše uvedeného neshledal porušení ústavně zaručených práv stěžovatele, a proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. listopadu 2022

Josef Fiala, v. r.

předseda senátu