Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2715/22

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Mgr. Jana Krejsty, soudního exekutora Exekutorského úřadu Brno-město, Pražákova 1024/66a, Brno, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Nekudou, advokátem se sídlem Čechyňská 419/14a, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 5. 2022 č. j. -61, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se, s odvoláním na porušení d (dále jen ""), domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí.

Z obsahu napadeného usnesení a ústavní stížnosti se podává, že stěžovatel je soudním exekutorem, který prováděl exekuci vedenou pod. sp. zn. 159 EX 00780/21. Povinný v exekuci uhradil celou jistinu a náklady exekuce ve výši 907,50 Kč. Stěžovatel v souladu se , kterým se mění některé zákony, usnesením č. j. 159 EX 00780/21-056 rozhodl tak, že se povinný osvobozuje od placení veškerých dalších vymáhaných pohledávek přesahujících zaplacenou jistinu v exekučním řízení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny (I.), exekuci částečně zastavil v rozsahu, ve kterém byl povinný od placení pohledávky oprávněné osvobozen (II.), náklady exekuce určil částkou 907,50 Kč vč. 21% DPH (III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení o osvobození povinného od placení zbytku dluhu a o částečném zastavení exekuce (IV.).

Proti výroku III. tohoto usnesení podal stěžovatel, tedy sám soudní exekutor, odvolání. Odvoláním se domáhal, aby Krajský soud v Brně změnil tento výrok tak, že povinný je povinen zaplatit náklady exekuce ve výši 10 769 Kč. Zároveň navrhoval, aby odvolací soud předložil věc ve smyslu y Ústavnímu soudu, neboť , je v části týkající se rozhodování o nákladech exekuce v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že soudní exekutor není oprávněn k podání odvolání proti vlastnímu rozhodnutí. Proti výroku o nákladech exekuce může soudní exekutor podat odvolání pouze za situace, že o těchto nákladech rozhodl soud. Odvolání proto jako podané neoprávněnou osobou odmítl.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že Krajský soud v Brně nedostatečně odůvodnil napadené rozhodnutí a při posuzování jeho odvolání se dopustil libovůle. Není rozhodné, že v napadeném výroku byl stěžovatel v pozici osoby, která rozhoduje, i osoby, o níž je rozhodováno. Stěžovatel byl při rozhodování vázán zákonem. Domnívá se však, že ustanovení jsou v ustanoveních dotýkajících se rozhodování o nákladech exekuce v rozporu s ústavním pořádkem. Na rozdíl od soudu však nemůže soudní exekutor věc předložit k posouzení Ústavnímu soudu ve smyslu y.

Ústavní soud se podanou stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), na takový návrh kladeným a dospěl k závěru, že jde o návrh nepřípustný.

Podle ustanovení musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Podle je proto ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). Ústavní stížnost je tedy krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím až tehdy, když náprava před ostatními orgány veřejné moci již není (standardním postupem) možná.

Podle může žalobou pro zmatečnost účastník napadnout mj. i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání. Podle věty druhé za středníkem lze při výkonu rozhodnutí podat žalobu pro zmatečnost pouze z důvodu uvedeného v Podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení .

V projednávané věci je tedy v souladu s posledním procesním prostředkem, který stěžovatelovi zákon k ochraně jeho práva poskytuje, žaloba pro zmatečnost. Tento procesní prostředek je třeba nejen podat, ale i dosáhnout rozhodnutí o něm. Z ústavní stížnosti však neplyne, že by stěžovatel žalobu pro zmatečnost podal, natož že by již tento mimořádný opravný prostředek "vyčerpal" (srov. i ).

Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle jako návrh nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. listopadu 2022

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.

soudce zpravodaj